HOME MESSAGES

Setkání s Vassulou

AUGSBURG (NĚMECKO) 6. BŘEZNA 1997
-přepis magnetofonového záznamu- 1



Zdravím vás všechny. Jak jsem dnes odpoledne říkala jedné v malé skupině, jsem velice šťastná, že jsem v Německu. Jak víte, poselství už dnes mají jedenáct let a dostala se do mnoha zemí, Německo v tom mělo trochu zpoždění. Ale najednou Německo začalo volat po poselstvích a je už dnes mnoho měst, kde je chtějí slyšet. Je to něco jako velký objev a lidé cítí v srdcích, že Pán mluví. Tato poselství byla do dnešního dne přeložena do 30 jazyků, tak si můžete představit, do kolika zemí mě Ježíš za posledních 8 let poslal. Krátce, tak vypadá můj život.

Než začnu s poselstvími, trochu vám vylíčím, jak žiji. Přijdu domů a dělám práce v domácnosti. Musím vařit, nakupovat, všechny domácí práce. Mezitím stoprocentně pracuji pro Pána. Od časného rána do pozdního večera. Přijímám poselství, když mě Pán zavolá, zapisuji poselství, a pak dělám domácí práce. Vybírám z knih některá poselství, abych vám je mohla přečíst a nemusela se dívat do knih. Nedávno jsem připravovala další knihu a do toho přišlo interview. Pak je tu cestování.

Tak vypadá můj život od mé konverze, od konverze prostřednictvím poselství. Pán mě poslal z dalekého východu do států, 2 ... a všude. Někdy je počet lidí jako tady, 3 někdy jsou to čtyři tisíce, někdy osm tisíc, a nedávno na Filipínách dvacet tisíc. Je to různé. Kdo čte Opravdový Život v Bohu, zjistí, že Bůh nás volá, abychom jej nejen obyčejně četli, ale rozjímali o něm, aby změnil náš život. Je to, jak sám říká - Hymnus Boží lásky. Dopis z nebe k nám, dopis od Boha, dopis Lásky lidstvu ...

Hlavním poselstvím je jednota. Protože rozdělení, to je řecké slovo "diabolos", znamená toho, kdo rozděluje, štěpí. A rozdělení je hřích. Když vidíte, že je někde zmatek, je to první krok, protože Satan chce rozdělit nejen církev, ale chce rozbít i rodinu, rozdělit přátele, komunity, chce pořád jen rozbíjet a štěpit. To je Satan. A nerozděluje přímo, ale pracuje na rozdělení: Prvním příznakem je zmatek. Když vidíte zmatek, víte, že to nepřichází od Boha. Musíte být opatrní.

Zmatek vás dovede k dalšímu kroku, ke sporům, a po hádkách, to je třetí krok, si můžete být jisti rozdělením. Protože hádky a spory vedou k rozdělení. A když uvidíte, že nastal zmatek, buďte velice opatrní, protože Satan je velmi aktivní od zmatku ke sporům. Tak co uděláme v tomto zmatku? Neodpovídejte, ale modlete se. Modlete se a modlitba vás vyvede správnou cestou, protože Bůh je Bohem řádu, ne nepořádku.


Teď bych chtěla začít krátkou modlitbou, kterou mi Ježíš diktoval v r. 1995:



Ve Jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

Chvála buď Bohu v nebeské výsosti.
Chvála Jemu, který pozvedl mou duši z útrob této země.
Chválu buď Světlu třikrát Svatému,
v jehož Všemocnosti vznikly všechny věci.
Chvála buď Bohu, neviditelnému,
neporovnatelnému v Jeho Velebnosti.
Chvála Nesmrtelnému,
v němž nacházíme nesmrtelnost.
Kéž nás oživí Dech Tvého Nejsvětějšího,
který je čistým výronem Tvé Slávy,
a obnoví nás v jedno slavné tělo. Amen.


Témat Opravdového Života v Bohu je mnoho. Dovolte mi říci: než ke mně Pán přišel, 4 patřila jsem k lidem, kteří nikdy nepraktikovali náboženství. Ani jsem nechodila na katechismus. Nikdy jsem nevěděla, že Bůh může mluvit zvláštním způsobem, že může dávat charismata. Charisma, které mi bylo dáno, se nazývá ‘locution’, sdělení. V pravoslavné církvi, ke které patřím, nemáme tolik charismat ‘locution’. Máme ikony, které vylučují olej.

V každém případě jsem byla v naprosté nevědomosti, když jsem náhle zažila nejdříve přítomnost svého anděla. A po andělu, po očistě, to byl Bůh Otec, kdo ke mně mluvil. Žila jsem tehdy v Bangladéši, a o ničem takovém jsem tam neslyšela. Když jsem pak přišla do Evropy a dověděla se, že jsou lidé, kteří mají charisma, že ten a ten člověk je má, byla jsem šťastná, radovala jsem se, že to nejsem jen já, že je to pravda, že se to stává. Měla jsem pochybnosti po celá léta, den za dnem. A lidé se mě ptají: "Máte teď ještě pochybnosti, po jedenácti letech?" Říkám, že vždycky, když mám přijmout nové poselství, se chvěji. Protože vím, že zatím je všechno v pořádku, ale když přijde nové poselství, začnu se třást. Vždycky mám tento pocit, protože nechci být oklamaná. Ale teď, po letech, vidíme činnost Ducha Svatého.

Všechno, co jsem se naučila v Opravdovém Životě v Bohu, jsem se naučila v mlčení, při diktování. Spiritualita, můžeme říci trinitární spiritualita Opravdového Života v Bohu, je tak bohatá, dává nám poznání o sedmi Darech Ducha Svatého, dává nám hluboké učení o Srdci naší blažené Matky, o Srdci Mariině. Ježíš mi dal poselství o Rusku. Dával a dává nám velmi mnoho poselství o jednotě, jednotě Církve. Dává nám poselství o tom, jak milovat Boha v intimitě. A dává nám poselství, která jsou varováním, o odpadlictví a vzpouře; která je v Církvi. Když jsem mluvila o vzpouře, myslím tím ty, kteří jsou proti tradici Církve, ty, kteří ztratili víru v Eucharistii, atd., je toho mnoho. Ježíš říká, že se nás snaží učit. Říká, že toto pokolení tak postrádá spiritualitu, že je nazývá zakrnělým: V jednom z poselství říká:


"Budu k vám mluvit prostými slovy, s ohledem na stav vaší duše a na váš nedostatek poznání: Nepřicházím k vám silou se Svým Svatým Duchem, nepřišel jsem znásilnit vaši svobodu, ani jsem vás nepřišel odsoudit. Přicházím k vám z Milosrdenství, abych vám zadarmo dal plné poznání Své Vůle. Nepřišel jsem přidat nové věci k tomu, co už jsem vám dal, ale přicházím vložit Své Království doprostřed vašich srdcí."
Když Pán mluví o Svém Království, je to proto, že je Král, a říká, že vloží Své Království doprostřed našeho srdce, to znamená, že když mu obětujeme svou vůli, bude v nás moci pracovat Duchem Svatým. Duch Svatý může proměnit naši duši, z vyprahlé půdy může udělat nebe. A to je Jeho Království. Jak víte, v očích Božích má cenu naše srdce. V Písmech, zvlášť ve Starém zákoně, několikrát čteme slovo srdce: že Bůh nechce srdce z kamene, ale srdce z masa, měkké. To jsou slova Pána Ježíše, co cítí v našem srdci. Říká:
"Mou rozkoší je každé čisté srdce. Je Mou radostí, když vidím, že vaše oči hledají jen nebeské věci. Mou slávou je, když přijdete a řeknete Mi: tady jsem, tady jsem. Darujte Mi své srdce, abych je proměnil ve Své panství, a pak v něm vládl jako král. Mou vznešeností a nádherou je, když Mou Svatyni udržujete ve svatosti. To je vznešené panství Mé slávy. Mou svrchovaností je, když ve své chudobě a ubohosti zvoláte Hosana, hosana. Hosana Králi, který nás zachránil pro celou věčnost. Toto je Má sláva, to je Má vznešenost."

Tak závisí na nás, jak vidíte. Záleží na tom, jak moc důvěřujete Pánu. Jak moc Ho hledáte. Jak po Něm žízníte. Od začátku tohoto volání víme, že Bůh jako něžný Otec nás prosí, abychom Mu ochotně věnovali své srdce, aby je mohl uzdravit. Abychom se smířili s Bohem. Víte, na začátku jsem měla lekce katechismu se svým andělem. Řekl mi: "Smiř se s Bohem". Nerozuměla jsem, proto mi znovu řekl: "Uzavři mír s Bohem". Říkala jsem si: Já přece s Bohem neválčím, nebojuji proti Němu, a on řekl: "Uzavři mír s Bohem". To znamená dát cele duši Bohu a milovat Boha, jak to nařizuje první a největší přikázání, to znamená smířit se s Bohem. Naše blahoslavená Matka v jednom z poselství řekla:

"Přišla jsem vám všem připomenout, že skutečný apoštol Boží je ten, kdo plní Vůli Boží. Milovat znamená plnit Boží Vůli. Nejvyšší mě poslal, abych vás svolala dohromady a učila vás, že láska je podstatou celého Zákona."

Dokonce citovala úsek z Písma, řekla:

"I kdybyste dali své tělo jako oběť ke spálení, a udělali to bez lásky, nic by vám to neprospělo." Řekla: "Prosila jsem vás o modlitby, a mnozí se modlíte, ale bez lásky. Mnozí z vás se postí, ale bez lásky. Mnozí z vás kupují Zákon a sledují literu Zákona, ale nedaří se jim pochopit jádro Zákona. Když děláte všechno, oč jsem vás prosila, ale bez lásky, zůstáváte stále v temnotě. Vaše láska nesmí být jen slovem na vašich rtech, ale něčím, co vychází z vašeho srdce. Vaše láska musí být živá a aktivní."

Úplně na začátku, první věc, kterou nám Bůh dal jako první svazek, je intimita tvora a Tvůrce. Neřekl Vassulo, pojď, piš, dám ti poselství o jednotě a o tomhle a o tamtom. Chtěl setkání se Svým tvorem. Chtěl, abych Ho poznala. Sv. Celuan říká: Mnoho lidí může kázat o Bohu, mluvit o Bohu, ale za celý čas Boha nepotkali a nepoznali. Otec na začátku řekl: "Chci, abys Mě milovala". Ale způsobem, jakým On chce, abychom Ho milovali, tak jak to nařizuje největší přikázání. Nemůžeme mluvit o jednotě, dokud nezačneme od základních věcí - plnit první přikázání a milovat Boha. Řekl:

"Abyste Mě milovali, musíte přijít a přiblížit se ke Mně. Když se ke mně přiblížíte, poznáte Mě, a když Mě poznáte, budete Mě milovat."

Tak to řekl, a to je klíč ke všemu.

"Chci vaši důvěrnost. Chci, abyste ke Mně mluvili ze srdce, rozhovor od srdce k Srdci. Přesto nikdy nezapomínejte, že jsem Svatý."

To je bázeň Boží. Znamená to mít smysl pro tajemství. Všechno jde ruku v ruce, když máme úctu k Bohu, ještě než se s Ním setkáme, musíme mít k němu důvěru a musíme mít respekt, je třeba obojí. Tak potkáte Boha a poznáte Boha. A chci připomenout, protože toho není nikdy dost, i když to říkám vždycky při každém shromáždění, Bůh Otec říká:

"Dej jim Můj Obraz, řekni jim, jaký jsem."

Když mi dal dar slyšet Jeho Hlas, cítit Jeho Srdce, to znamená být schopná dát to vám, abyste se k Němu přiblížili v takové důvěrnosti, v takové jednotě, že budete myslet jen na Boha. Protože když začnete hluboce milovat Boha, všechno ve vašem životě bude snadné. Nebude to břemeno. Budete to dělat z celého srdce, i kdyby to byly obtížné chvíle. Budete cítit velikou radost z Boha, a neztratíte ji, ani když budete prožívat pohromy. Vaše duše rozkvete v Bohu a bude jako živoucí nebe na zemi.

Přicházejí ke mně lidé a říkají: "Stále se modlím a nic nedostávám, jsem v temnotě. Jsem stále v pustině, ani nevím, jestli Bůh ke mně mluví. Jestli odpoví na moje modlitby, jestli mě slyší..."

Ježíš na to říká:

"Pojďte, vy, kteří bloudíte touto divočinou a říkáte: hledal jsem svého Vykupitele, ale nenašel jsem Ho. Najděte Mě, Moji milovaní, v čistotě srdce, tím, že Mě budete milovat bez sobectví. Nalezněte Mě ve svatosti: Tím, že se vzdáte svých přání. Najděte Mě zachováváním Mých přikázání. Najděte mě tím, že zlo nahradíte láskou. Najděte Mě v prostotě srdce. Už nehřešte. Přestaňte dělat zlo. Učte se konat dobro. Hledejte spravedlnost: Pomáhejte utlačovaným, a tato pustina zajásá. Ať vaše vlažnost vzplane jako prudký oheň. Opusťte svou lhostejnost a nahraďte ji horlivostí. Dělejte všechny tyto věci, abyste mohli říci: hledal jsem svého Vykupitele a našel jsem Ho. Byl blízko mne po celý ten čas, ale ve své temnotě jsem Ho nemohl vidět: Ó, buď chvála Bohu. Veleben buď náš Pán! Jak jsem mohl být tak slepý! Pak vám připomenu, abyste zachovávali a chránili jako poklad Mé zásady, abyste žili."

Udělali jsme Boha složitým. Bůh není komplikovaný: Otec, Stvořitel; je velmi otcovský. Velmi jednoduchý. Je velmi něžný. Když ke mně mluvil a poprvé jsem Ho slyšela, jeho tón a postoj byl tak otcovský, že se můj duch k Němu pozvedl. A úplně jsem zapomněla na sebe. A místo abych Mu odpověděla "ano, Pane", jsem Mu řekla "ano, tatínku". Hned potom jsem se lekla, nechtěla jsem to říci. Ale byla jsem tak uchvácená Jeho Přítomností, Přítomností Otce, že v tom okamžiku jsem cítila, že je skutečně můj Otec. Cítila jsem se jako Jeho dcera. A to je to, co On chce od každého z nás, protože mi hned řekl:

"Dcero, neboj se. Vzal jsem slovo "tatínku" do Svých Rukou jako klenot."

Žijeme dnes v době, kdy dobro je proměněno ve zlo. Kdyby bylo všechno v pořádku, Bůh by nezasahoval poselstvími. Bůh je živý. Je aktivní, je milosrdný. Ale mnozí lidé, když slyší o poselstvích, když slyší, že Bůh mluví, nechtějí to přijmout. Chtějí; aby Ježíš byl mrtvý, jako v hrobě, s dvaceti stoletími prachu a vzdálenosti. Nemohou akceptovat, že Ježíš je živý a že může mluvit, že je Bůh. A když Bůh vidí, jak se vzmáhá zlo, má nechat Satana konat, a nemá být aktivní též? Ježíš kdysi řekl Svaté Gertrudě; konkrétně jí to řekl Svatý Jan, že poklady, které viděla v Jeho Svatém srdci, jsou rezervovány pro dobu, která ochladne. Tyto poklady jsou vyhrazeny pro konec Časů, kdy Zlý bude velmi mocný.

Ale když dnes Bůh vylévá Své Poklady, aby obnovil Církev, aby ji oživil, místo abychom Ho velebili a říkali chvála Bohu, pronásledujeme Svatého Ducha. Svět se dnes stal ledově chladným, pokud jde o lásku k Bohu. A když dnes tento svět dosáhl vrcholu svého odpadlictví, někteří křesťané, kterým se dostalo celé Boží Pravdy, ji odmítají, z vlastní vůle. Kdosi mi říkal: "Ale odpadlictví tu bylo vždycky, co trvá Církev." Jenže toto odpadlictví je dnes všeobecné. Svět ničí sám sebe svým ateismem a materialismem. Mnoho lidí žije bez Boha: A mnohdy zaujímají místo Boha.

V 28. kapitole proroka Ezechiela Ezechiel říká, že sami sebe posadili na Boží trůn, aby si hráli na Boha. Udělali svůj vlastní zákon, zakotvený ve lži, aby rozhodovali o životě a smrti. Tady mluvím o potratech. Ale Bůh je milosrdný. Když je svět pronásledovaný katastrofami a válkami, je to pro jeho odpadlictví. Ze začátku mě někteří lidé žádali, abych se zeptala Ježíše, proč máme tolik katastrof, válek, hladomorů atd. Ježíš na to řekl velmi vážně a smutně pár slov. Řekl:

"Jestliže umíráte, je to pro vaše odpadlictví. Svět si sám působí všechna tato zla."

Svět se stává odbojným proti Bohu a kráčí ve stopách hlavního rebela, kterým je Satan. Boží místo dnes okupuje jakási seberealizace. A svět je s tím spokojený. Svět odmítá vzdávat chválu Bohu. A diví se, proč jsou všechny ty katastrofy. Ale zároveň, v tomto flagrantním odpadnutí, Bůh odhaluje Své Srdce jako nikdy předtím v dějinách. A zve nás všechny, abychom sdíleli Jeho Poklady. Tolikrát říká: "..pojďte a čerpejte z Mého Srdce". Bůh zve každého, i toho nejubožejšího. Už jsem říkala: Bůh není složitý. Zajímá se dokonce i o naše nejmenší každodenní povinnosti.

Ze začátku, když mě Ježíš vyučoval, říkal:

"Vypusťte Vassulino jméno z poselství a dosaďte každý své vlastní jméno."

Jednoho dne Ježíš přišel a řekl mi: "Chci od tebe tisíckrát za den slyšet, že Mě miluješ". Vzala jsem to doslova a začala jsem říkat: "Miluji Tě, Ježíši, miluji Tě Ježíši...", pořád dokola. Pána to velmi pobavilo a řekl s úsměvem:

"Vassulo, ach, Vassulo! Nevíš, že každý skutek vykonaný s láskou Mi říká: miluji Tě? Tím Mi také projevuješ svou lásku. Všechno, co ve svém životě děláš, děláš pro Mne."

To bylo pro mě velkým povzbuzením, protože i když jsem dělala malé práce v domácnosti, dělala jsem je pro Ježíše s láskou. A On mi pak řekl:

"V Mých očích se stanou velkými."

Ježíš vysvětloval, že je to Duch Svatý, který může uskutečnit naši proměnu. Pro tuto proměnu musíme Duchu Svatému poskytnout prostor. Proto říká v poselstvích:

"Musíte odumřít sami sobě."

Říká:

"Ztlumte svůj hlas, abyste slyšeli Můj Hlas. Skloňte své hlavy, abyste viděli Mou Hlavu. Úplně se snižte, abych vás mohl pozvednout."

V poselství říká:

"Teď udělejte místo Mému Svatému Duchu, aby ve vás zaséval nebeskou setbu. Dovolte Mému Svatému Duchu vzdělávat vaši půdu a udělat ve vás pozemský ráj."

A pak z hloubi Duše zvolal:

"Co bych neudělal pro každého z vás, abych úplně dobyl vaše srdce?"

Tak málo stačí vašemu Spasiteli, aby ho to udělalo šťastným. Říká:

"I pouhý pohled na Mne Mi udělá radost. Amen, amen, pravím vám, dokud neumřete svému já, nedosáhnete věčného života."

Milovník Svého tvorstva. Pomáhá nám víc než kdy předtím, přesně jako ve škole. Pán jednoho dne přišel a řekl:

"Máš něco, co bys Mi mohla dát?"

A ještě než jsem odpověděla, řekl:

"Všechno, cokoli bys Mi mohla dát dobrého, je ode Mne."

Byla jsem zmatená a řekla jsem: "Mohu Ti dát něco, co se Ti líbí, mohu namalovat ikonu a věnovat Ti ji do kostela."

"Dar umění, Vassulo, ten pochází také ode Mne!"

Tak jsem nevěděla, co bych mu mohla dát, nevěděla jsem co říci. Ale On řekl:

"Máš něco: svou vůli."

Byla jsem překvapená: "Ale já jsem Ti svou vůli dala minulý týden." Byl velmi pobavený a řekl:

"Ale Já to chci slyšet každý den."


Říkám vám, když jsem Mu odevzdala svou vůli před týdnem, tedy týden předtím, než jsem s Ním mluvila, procházela jsem strašlivým očišťováním. Chtěl, abych řekla ANO tomuto poslání. Nebyla jsem ještě odpoutaná od tenisu, klubu a přátel. Chtěl mě vzít z tohoto světa do Svého světa. To, co Bůh udělal, to je teď symbolicky řečeno: vzal mou duši a zanechal mě v pustině. Nařídil mému andělu, aby se vzdálil. Zavřel nebe. Nechal mě opuštěnou, o samotě, v poušti. Cítila jsem to, nikdo mi nemůže říci, že to nebyla smrt, cítila jsem to hluboko v duši. A když jsem se cítila tak opuštěná, a je to strašný pocit, a nebyl to den nebo dva, byly to tři týdny, až už jsem nemohla dál, řekla jsem: "Ne, jedině Bůh je důležitý, nechci nic než Boha." Je to trýzeň nemít Boha. Uvědomila jsem si, že všechny ty věci, které mě poutají ke světu, jsou tak nedůležité, že se má duše úplně obrátila k Bohu, jen k Bohu. Křičela jsem k Němu z hlubin svého srdce, řekla jsem: "Vezmi mne a dělej se mnou, co chceš, očišťuj mě, dělej, co chceš!" To byl okamžik. A hned jsem cítila, že se nebe otvírá, anděl byl blízko mne, i Přítomnost Boha, a cítila jsem mír. Bylo to, jako bych vyvázla z tornáda. Obětovala jsem mu svou vůli a řekla "ano, dělej se mnou, co chceš". A tak to všechno začalo.

Takže když mi řekl, že chce mou vůli, já jsem řekla: "Poté, co jsem prošla tady tím vším, jsem Ti dala svou vůli a víš, že to budu dělat každý den."

Ježíš nám vykreslil obraz Otce, protože to je důležité. Řekl, že tato slova doplňují obraz Otce. Řekl:

"Můj Otec je Král, ale tak mateřský. Soudce, ale tak něžný a milující. Je Alfa a Omega, a přece tak mírný."

To je obraz Otce.

Teď řeknu něco o Duchu Svatém a pak o modlitbě, protože je to naší povinností, abychom se setkali s Bohem. V poselstvích Opravdový Život v Bohu jsme našli přes 6000 odkazů na Ducha Svatého. Říkáme, že Duch Svatý je třetí osoba Boží Trojice. Nejtajemnější a nejskrytější. Nejskrytější v tom smyslu, že nerozumíme Svatému Duchu. Proto Pán Ježíš ve Své Nekonečné Moudrosti nám dává mnohá ponaučení o Duchu Svatém. Kdo je Duch Svatý. V těchto textech jsme proniknuti Boží Moudrostí. A Duch Svatý se sklání až na naši úroveň chápání, aby k nám mluvil. Odhaluje se jako prostý a mírný, tak jako Otec a jako Syn. Mohla bych se podělit o mnohá poselství, kde se mluví o Duchu Svatém, ale tady je jedno, které ještě není v knihách, z nedávné doby.

Duch Svatý nám říká:

"Hleďte, jsem jako bohatá půda. Když zasejete svá semena do Mne, vaší sklizní bude věčný život. A ráj bude vaším domovem. Pojďte ke Mně bez váhání. A Já vás udělám bohatými skrze vaši chudobu, silnými skrze vaši slabost, horlivými a věrnými skrze vaši ubohost, živými oltáři pro Naši trojiční Svatost skrze vaši nicotnost. Jsem neustálá modlitba ve vás, tam kde se vám nedostává, já doplňuji. Vždycky dosažitelný chudým a prostým. Pojďte a zmocněte se Mě. Pojďte a vlastněte Mě, a já vás budu utvářet ke Své Svatosti. Nabídnu vám Své nedocenitelné Dary. Udělám z vás část Nás a jedno v Nás, abyste šli a znovu zbudovali trosky Naší Svatyně. Vy, kteří jste přišli z pouště, pojďte a vstupte do Mé hluboké vody, a Mé vlny se přes vás přelijí a osvěží vás. Nebojte se Mne! Neslyšel jsi, Můj příteli, že suchou zemi proměním v moře? Z nebe na vás budu zase vylévat Své Dary a Své Milosti. Právě tak jako nebe vylévá déšť darů trinitární Svatosti, tak dáváme jako dar Svou Přítomnost všem národům."

Co se nám Duch Svatý snaží říci, to je slib; to jsou druhé letnice, o které se modlil papež Jan XXIII. Kvůli těmto zlým časům Bůh na nás bohatě vyleje Svého Ducha. Duch Svatý přirovnává sám sebe v posledním odstavci k očišťující vodě, a tato voda se přes nás přeleje, očistí nás, a osvěží nás svými dary a milostmi. Když mluvíme o Duchu svatém, je mnoho přirovnání. Duch Svatý může být jako oheň, očišťující oheň. Duch Svatý může být jako voda, omývající voda. Někdy lidé říkají: Jak to může nastat, druhé letnice. Řeknu vám, jak: není to tak, že byste rozhrnuli oponu nebo otevřeli dveře a řekli: tady jsou nové letnice, ze dne na den, tak tomu není. Duch Svatý už se začal vylévat a přicházet. Je to jako příliv, který sílí víc a víc, a dokonce i když lidé pronásledují Svatého Ducha, stavějí zdi, aby zabránili přílivu přijít k nim, právě tak jako moře, které se přelije přes zdi a smete je, žádné bariéry nezastaví Svatého Ducha.

Protože Bůh ví, že potřebujeme Ducha Svatého, aby nás oživil, žádá jen, abychom otevřeli dveře svého srdce, aby Jeho Světlo mohlo zazářit do naší temnoty. Říká, že je jako strom života. Kdo ho v sobě zasadí, bude mít věčný život. Když mu dovolíme, aby se nás zmocnil, a mám ráda slovo zmocnit se, protože Ježíš na začátku řekl: "dovol Mi, dovol Mému Svatému Duchu zmocnit se tě" ... protože Duch Svatý může vyplnit každý prázdný prostor v tobě a úplně tě naplnit. Ježíš též velmi často užívá slova "dovol Mi". Jako mi řekl "dovol Mi užívat tvého času", nebo říká "dovol Mi užívat tvé ruky". Ježíš je velmi jemný, nevnucuje se. Respektuje naši svobodu.

Když Mu dovolíme - opět to slovo dovolíme - aby se nás zmocnil, může úplně proměnit naši duši, abychom všechno dělali v Jejich Jednotě - mluvíme o Nejsvětější Trojici. Když se rozhodneme pro Boha a řekneme Mu "ano", jako jsem to řekla já, "vezmi mne a dělej se mnou, co chceš, obětuji Ti svou vůli", celým srdcem to musíte říci! Tak se začnete odpoutávat od věcí, které vás drží tady. A říká v tomto poselství:

"I když pořád žijete tady mezi lidmi a jste ještě na zemi, vaše mysl bude v Nebi, bude v nádvořích Našeho Království, mezi anděly. A budu vás učit žít v Nás, v Nejsvětější Trojici. A pohybovat se v Nás, a dýchat v Nás. Budu vás učit, že jsme Život. A v Nás nikdy nepřestanete existovat."

Když říká "budu vás učit žít v Nás a hýbat se v Nás a dýchat v Nás", připomíná to rybu, která žije v oceánu. Vytáhněte rybu z oceánu, a vyschne a zahyne. Když se odloučíte od Nejsvětější Trojice, co se stane? Vyschneme - proto mluvil o poušti, protože je vyschlá. Proto nás volá zpět, abychom žili v Duchu Svatém. Protože řekl:

"Když žijete v Mém Svatém Duchu, může proměnit vaši duši v kvetoucí zahradu, kde mohu spočinout. Mohu vaši duši proměnit v palác, kde vám mohu vládnout a být Králem. Když Mi otevřete dveře svého srdce, proměním vaše srdce v plamen, který spálí všechny vaše vášně, všechno, co vás poutá k zemi."

Když mě Ježíš ze začátku odpoutával, řekl: "Ve své pustině jsi hledala každodenní materiální radosti, jako by byly bohem, zbožňovala jsi je. A odcizovala ses Mi stále víc. A zraňovala jsi Mé Srdce" . Srdce Živého Boha, tak málo hledané, tak nemilované. Boha úplně zapomenutého. Bůh Otec řekl: "Zbudujte svůj dům v Mém Svatém Duchu. V Něm budete obnoveni". Když nás volá k učení, velmi často Bůh přijde a řekne: "Pojďte a učte se." A znovu:

"Pojďte a učte se. I když jsem neviditelný, můžete Mě najít všude kolem sebe a ve věcech, které jsem udělal. Ten, kdo žije pro Mne, bude žít se Mnou. Ten, kdo miluje svého bližního, ten už přemohl svět. Přemohl svět a kráčí ve stopách Mého Syna. Je na cestě do Mého Království. Každý, kdo žije ve Mně, žije opravdový život ve Mně. Jsem váš Otec, dřív než váš pozemský otec. Byl jsem vaším otcem dřív, než váš otec z masa. Připoutejte se ke Mně, abyste Mě neztratili z očí. A to je pro vás ctí. Buďte poslušni Mých zásad, ale srdcem, ne kamenem. Rozhodněte se pro zbytek svého života konat dobro, ale s radostí. Přestaňte v sobě dusit Mého Svatého Ducha, aby ve vás mohl dýchat."

A teď budu mluvit o modlitbě. Jednoho dne Ježíš říkal:

"Byl bych rád, kdyby ses modlila bez přestání."

Já jsem řekla: "Ježíši, žádáš po mně něco, co není možné dělat. Mám tolik dalších věcí, které musím udělat, jak se mohu neustále modlit?" A On řekl:

"Tys tomu neporozuměla. Modlit se bez přestání, to neznamená být 24 hodin denně na kolenou. Modlit se bez přestání, to je modlitba beze slov. To je, když tvé srdce začne po Mně žíznit. Když tvá duše bude po mně toužit během celého dne. To je neustálá modlitba. Touha a žízeň po Bohu. To je nejvyšší modlitba. Protože Bůh vidí a cítí tvé srdce. A zároveň zachováváš největší přikázání ze všech."

V jednom poselství, které nám dala naše Matka, říká:


"Kdybyste jen věděli, jak mocné a nádherné mohou být vaše modlitby, když vycházejí ze srdce! Vaše modlitby mohou zničit každé zlé impérium na světě."

Někteří mladí lidé mi řekli: "My nevíme, jak se máme modlit." Říkám vám to, protože jistě znáte takové mladé lidi. A můžete jim říci toto: "Víte, jak mluvit se svým nejlepším přítelem?" "Jistě, víme." "Tak tedy mluvte s Bohem jako se svým nejlepším přítelem." Protože když mluvíte s Bohem, je to modlitba. A Bůh miluje rozhovor, který vychází z vašeho srdce, protože je to přímé. Dokonce v poselstvích říkal:

"Užívej slov my, nás 5 Protože nikdy nejsi sama. Jsem vždycky s tebou. Proč na Mne zapomínáš? Proto užívej slov my, nás. A když chceš odejít, tak řekni: Ježíši, půjdeme. Teď půjdeme domů, nebo na autobus. Co budeme dělat, budeme teď číst, nebo si odpočineme? Všechno, co děláš, dělej s Ježíšem. Vnímej svého Svatého Společníka."

A byla jsem ze začátku překvapená, že se zajímá o všechno. Protože když jsem se setkala s přáteli, mluvili jsme o všelijakých nepodstatných věcech, běžná konverzace. Když jsem přišla domů, Ježíš mi řekl: "Proč jsi na Mě zapomněla, proč jsi Mě ignorovala?" Řekla jsem: "Tebe zajímalo, co jsme mluvili? Víš, obyčejné povídání." "Ano," řekl. "Byl jsem s tebou. Uvaž, byl jsem s tebou." Tedy my, nás, po celý čas. Řekl: "Jsme spojeni, jsme pořád spolu."

A teď vám řeknu malou anekdotu. Celé dopoledne jsem rozjímala o Ježíšovi. Ježíši, uděláme tuhle práci a tamtu práci atd. Společně. Měla jsem se sejít se sestrou ve městě. Tak jsem šla na autobus a řekla jsem Ježíši: "Pojeďme autobusem". Byla jsem v autobusu a místo vedle mne bylo pořád prázdné, protože tam seděl Ježíš. Přišel průvodčí a já jsem řekla: "Jednu jízdenku, prosím." Podívala jsem se na Ježíše, protože jsem Ho viděla vnitřně i zevně a řekla jsem: "Ježíši, vidíš, co jsme udělali? Jedeme dva na jeden lístek." A Ježíš byl překvapen a řekl: "Což nejsme spojeni, a jedno?"

To je takové malé vyučování; které mi Ježíš dává, takových příběhů je víc.

Zakončíme poselstvími o jednotě: A pak vám řeknu ještě jednu nebo dvě anekdoty. Říkám jim anekdoty, ale, jsou to také lekce. Ježíš, když.mluví, tak nemluví naprázdno, mluví vždycky tak, aby vás poučil, i tehdy, když to vypadá jako anekdota.

V poselstvích o jednotě Ježíš stále znovu a znovu žádá sjednocení data velikonoc. Pravoslavné velikonoce mají jiné datum než katolické a protestantské. Letos se lišily o jeden měsíc. Ježíš říká:

"Každé Velikonoce musím pít z kalichu vašeho rozdělení. Protože tento kalich je Mi vnucen..." [...] "Z Mých Očí každý den proudí slzy kvůli zločinům tohoto světa. Nemluvil jsem shůry, abych vám vnutil Své Zákony, ale kolik z vás pochopilo, co jsem říkal? Vysvětlete Mi tedy, proč se ode Mne odvracíte pokaždé, když mluvím o smíření? Vysvětlete Mi, když tvrdíte, že žijete v pravdě, jak můžete zdůvodnit své rozdělení? Mé Království na zemi je Má Církev a Eucharistie je životem Mé Církve. Zanechal jsem vám jednu Církev. Ale sotva jsem odešel, sotva jsem se k vám obrátil zády a odešel k Otci, proměnili jste Můj Dům v pustinu. Mé stádo se rozprchlo napravo i nalevo. Jak dlouho ještě mám pít kalich vašeho rozdělení? Litujte! Kdysi jste žili v pokoře, prostotě a lásce. Na vašem stole byla hojnost pokrmu. Ano, velikost Mé Církve převyšovala všechno a každého živého tvora, protože Eucharistie byla životem Mé Církve. Jestliže dnes Mé Církvi chybí lesk, je to proto, že mnoho z Mých církví zrušilo Mou Věčnou Oběť. Jak se odvažujete mluvit o jednotě, když nežijete první a největší přikázání? Je to jako byste chtěli stavět dům bez základů. Jak bychom mohli věřit, že semeno jednoty hozené do tvrdé a suché půdy může vzklíčit a vyrůst?"

Mnozí lidé říkají Ježíšovi: "Vždycky jsme byli poslušni zákonů Církve."

"To nestačí zachovávat zákon Církve. Potřebuji pokoru a lásku. A obrácení vašich srdcí, aby se stala základem jednoty."

Poselství o jednotě je mnoho, ale zakončím zmínkou o papeži. Mnohokrát v poselství Ježíš říká, že si máme dát pozor, abychom vůči papeži zachovali poslušnost. Při modlitbě Anděl Páně 11. srpna 1996 papež Jan Pavel II., když mluvil o pravoslaví, řekl: "Věci, které nás spojují, jsou mnohem větší, než ty, které nás rozdělují." To byla velmi povzbudivá slova, protože já jsem pravoslavná. Jan Pavel II. mluví, píše a apeluje velmi silně na sjednocení s pravoslavnými. Papež ví, že uvnitř Církve je velká vzpoura, mnoho z jeho vlastních lidí ho neposlouchá, nesouhlasí s ním. Ježíš říká ve svých poselstvích, že ho odsouvají stranou a šlapou přes jeho nohy. Otec O' Carroll, můj duchovní rádce, se setkal s papežem. Řekl mu, aby ho povzbudil: "Já jsem pro vás, já vás hájím." Papež sklopil oči a řekl: "Nepřátel je mnoho." To řekl papež otci O'Carrollovi. "Il y a beaucoup ďadversaires" - tak přesně to papež řekl francouzsky.

Ano, papež volá po jednotě. A v jeho encyklikách je toho hodně o jednotě. Jeho hlas mi připomíná hlas Jana Křtitele. Hlas volajícího na poušti.V poušti našeho srdce. Protože na tento hlas není mnoho odpovědí. A skutečně bych ráda slyšela odezvu z řad jeho vlastních kněží. A biskupů a kardinálů. Když papež mluví o jednotě, o pravoslaví, proč to neslyšíme od ostatních? Jako ozvěnu, proč se k němu nepřidají další hlasy? Proč tolik z nich papeže pronásleduje? Chtěla bych vidět větší podporu papeže ze strany jeho vlastních lidí. Proto zvláště apeluji na všechny kněze, biskupy a kardinály, aby se stali echem a jedním hlasem s papežem. V srdci a v Duchu. My, jako laici, se můžeme modlit za jednotu. A Bůh řekl, že v den Soudu každý z nás bude souzen podle množství lásky, kterou měl.

Slíbila jsem, že vám řeknu jeden nebo dva příběhy, ale řeknu vám jeden. Kdosi se mě ptal: "Proč se Ježíš neusmívá na obrázcích?" Víte, na všech obrazech je vážný. A Ježíš řekl: "Usmívám se - na čistá srdce těch, kteří Mě milují." Také se mě lidé ptají, jestli má Ježíš humor. Říkala jsem minule, když jsem byla v Bregenz, že Bůh má vždycky humor, víte, svatý, čistý humor. Stačí, když pozorujete přírodu. Byla jsem v Chile a viděla jsem zvláštní kuřata, velice divná kuřata, vypadala velice komicky. Že by ten, kdo je stvořil, neměl humor? To by nemohl stvořit něco tak komického. Jednou jsem chtěla rychle něco pojíst, otevřela jsem skříňku a říkala jsem si pro sebe: "Oh, jaký mám hlad!" A uslyšela jsem shůry: "Po Mém Slově?"

Jindy v Izraeli - to je poslední příběh - jsem měla hodně setkání a vyhradila jsem si poslední den, že koupím pár suvenýrů ve starém městě. Šla jsem s přáteli do starého města a jeden z nich řekl: "Promiň, jdu zatelefonovat sestřičkám, protože jsem jim to slíbil. Hned se vrátím." Vrátil se a řekl: "Stop, skonči procházku, vraf se." Řekla jsem: "Co se děje?" "Sestry prosí, abys k nim hned přišla, mluvila s nimi, poobědvala s nimi a pak měla malou konferenci." Tak jsem se podívala vzhůru a řekla: "Kde je možné najít svobodu?" A okamžitě Ježíš odpověděl: "V Duchu." Tak jsem musela jít.

Děkuji vám za trpělivost. A ti, kdo chtějí zůstat pro "healing service", službu uzdravování, mohou zůstat. Kdo chtějí odejít, mohou odejít. Budu se modlit nad lidmi, uděláme tady řadu a budu se modlit, s křížem s relikvií skutečného Kristova Kříže. Budeme přicházet dopředu jedna řada za druhou, ale ne všichni najednou, a budeme se modlit ve svém nitru k Duchu Svatému, protože ve chvíli, kdy by nastal zmatek, skončím.

Někteří lidé spadnou. Když spadnou, měl by za nimi někdo stát, aby je zachytil. Lidé se ptají: Proč jedni spadnou a druzí nespadnou? Není pro to žádné vysvětlení, ale Duch pracuje stejným způsobem, ať spadnete nebo ne. Dostanete všichni stejně.

Teď se budu modlit k Duchu Svatému a pak hned sem přijde první řada a budu prosit čtyři muže, kteří se postaví za ně, aby je zachytili. Vstaňme a modleme se ke Sv. Duchu. Jestliže zjistím, že ztrácíme ducha modlitby, přestanu a skončíme to. Protože vzýváme Ducha Svatého a nesmíme zapomenout, že ho vzýváme v modlitbě.


Ve Jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

Duchu svatý, přijď a naprav všechny ty, kteří Tě nikdy nechápali. Přijď ke všem, kdo se Tě bojí. Přijď a odhal Své skryté Poklady. Poklady, uchovávané pro naši dobu. Přijď a ukaž Svaté Tváře Otce a Syna. Přijď, a dej se nám poznat, Duchu Svatý. Přijď, můj Příteli, který jsi zářivým Světlem našich srdcí. Přijď ze Své výše a obleč nás Svou Mocí a Nádherou. Přijď a bydli v nás a udělej z nás Svůj příbytek, místo modlitby. Protože Ty jsi stálá modlitba. Vidíš, jak jsme teď slabí bez Tebe? Přijď a zasviť Svým Světlem do této temnoty. Ty jsi náš příslib. Jsi náš Život, jsi naše Světlo. Ano, Ty jsi slib. Ty jsi záruka našeho dědictví. Svaté a požehnané buď Tvé Jméno. Jsi nedocenitelný, stálá modlitba, jsi naše radost. Jsi neodolatelný ve Svém Světle. Jsi výlev očišťujícího Ducha. Jsi Království všech království. Mocnost všech mocností.

Ó, návštěvníku naší duše, přijď a osvoboď nás. Amen.




1 předmluva k 6. dílu českého knižního vydání
2 USA
3 asi 600 osob /pozn. redakce/
4 to bylo v roce 1985, jak jsem už říkala




zpět na titulní stranu