Po zahájení vyzvala Vassula účastníky k společné modlitbě jednoho desátku růžence. Po modlitbě pokračovala:

V roce 1985 ke mně přišel náš Pán a položil mi otázku:

"Který dům je důležitější, tvůj dům nebo Můj dům?"

Já jsem řekla: "Tvůj dům, Pane."

"Obnov Můj dům, ozdob Můj dům, sjednoť Můj dům."

"Jak je možné, abych to všechno mohla udělat? Protože já nic nevím."

Já jsem ani nevěděla, že existují různé církve - pravoslavní, protestanté, katolíci. Ve své neznalosti jsem myslela, že existuje jenom jedna církev a že se lišíme vlastně pouze svými národnostmi. A tak to pro mne bylo opravdu překvapení, když jsem zjistila, že není jedna církev. Ve skutečnosti církev je opravdu jen jedna, ale my lidé jsme rozdělení. Lidé se rozdělili.

Pán mi dal mnoho poselství o jednotě, smíření a pokání. Učí nás, abychom se modlili bez ustání, skrze poselství nás učí kontemplaci. Říká, že pravá teologie spočívá v kontemplaci Boha a to je pravá teologie.

Proč Bůh mluví? Bůh nepromlouvá, pokud není nějaký závažný důvod. Když mě Bůh vybídl "oživ Můj dům, ozdob ho a sjednoť ho", skrze toto poselství našeho Pána vlastně slyšíme podstatná slova, že se máme sjednotit a máme činit pokání. Ježíš mluví také o druhých Letnicích. Na začátku jsem nerozuměla, co to znamená, jaké to budou druhé Letnice. Opět sestoupí oheň na lidi, tak jako to známe ze skutků, budou lidé mluvit v jazycích? Ježíš mi nedal světlo k porozumění, ale jednoho dne přišel v rychlosti jako blesk a já jsem pochopila, že v tom je naše naděje, oživení skrze Ducha Svatého, jako jsme nikdy předtím v naší historii nezažili.

Ježíš nám říká, druhé Letnice již začaly. Už je obnova. Jak se děje? Skrze Ducha Svatého. Duch Svatý je naše naděje. On je naše světlo a náš život. On je dárce darů. Bez Něho náš stůl zůstává prázdný, ale skrze Ducha Svatého máme bohatou hostinu. Ale jak můžeme obdržet Ducha Svatého? Skrze křest. Ale to nestačí pouze skrze křest. Protože musíte zářit Duchem Svatým, musí vás Duch Svatý zcela prostoupit, musíte Mu dovolit aby vás vlastnil a vy byste měli vlastnit Ducha Svatého. Měli byste s Ním být jedno. Ale jak? Když jsem se ptala lidí, co je ta první věc, kterou bychom měli udělat, abychom naplnili Boží vůli. Všichni chceme plnit Boží vůli a stále máme obavu, že nenaplňujeme Boží vůli.

Ale jak ji máme naplňovat? Je to skrze volání Ducha Svatého. Duch Svatý nemůže sestoupit na člověka, který je v hříchu. Duch Svatý uteče, protože Duch Svatý potřebuje čisté srdce. Čeká, aby nás naplnil svým světlem. Ale jestliže v nás je něco, co Mu brání, pak nás nemůže naplnit. Musíme mít v sobě prostor pro Ducha. Čím víc dáme prostoru Duchu Svatému, tím více světla dostaneme. A to se děje jedině pokáním. Pokání je klíč, abychom mohli vytvořit prostor pro Ducha Svatého. Takže když Pán hovořil o druhých Letnicích, děje se to skrze tuto obnovu Ducha Svatého a tak jsme pozvednuti.

Ježíš říká, že v naší době je čas milosti. Ježíš nás pozvedá svou milostí. A tak vlastně druhé Letnice začaly. Například víte o někom, kdo je duchovně úplně mrtvý; zápach stoupá až do nebe, zápach z duchovní smrti toho člověka. Náhle na tuto osobu sestoupí Duch Svatý skrze milost a vdechne do této osoby ducha vzkříšení, pozvedne tuto osobu a zapálí v ní oheň, svůj oheň. Ten nikdy neumírá a tento člověk se stává apoštolem a hlásá Boží lásku; běží jako samaritánka, která každému oznamuje, že se setkala s Bohem.

Co to znamená setkat se s Bohem? Co to znamená mít vizi Boha, když jste ještě zde na této zemi? To znamená ucítit sladkost Ducha ve vašem srdci. Je škoda, že nemluvíme více o sladkosti našeho Boha. David ve svých žalmech hovořil o sladkosti Boží. Byl zblázněný do Boha. Proč? Protože on zakusil Boha. Setkal se s Ním. A co dělá? Budete zapáleni ohněm. Když zakusíte Boha, budete hořet ohněm. David v noci ani nemohl usnout, když cítil, že se od něho Bůh třeba jen trošičku odvrátil. Protože když se na vás Bůh dívá, usmívá se na vás, rozlévá na vás svou zář a vy to cítíte, vaše duše to cítí. V okamžiku, když se jen trošičku pootočil, David v té chvíli plakal. Byl tak smutný, prožíval muka, protože cítil, že byl opuštěn. Ale Bůh to někdy rád dělá. A víte proč? Abyste Ho hledali. To má rád. Hledejte Boha. A obdržíte Ho.

Když Bůh mluvil o pokání, pravém pokání, říká, že je to brána, která vás vede do nebe. A pokání je akt pokory, pokoření. Pán říká v poselství: "Čím budete pokornější, tím snadněji najde k vám Můj Duch Svoji cestu." Pokáním vytváříme prostor pro Boha. V jednom poselství Pán řekl toto: Když nás stvořil, stvořil naše srdce, aby bylo až po okraj naplněno Jeho láskou; když stárneme a jdeme do světa, když jsme vlastně tím světem uchváceni, pak naše srdce začíná ztrácet tuto Boží lásku; a dává nám příklad s vázou. Když se rozbije a mohou být v ní díry, pak vlastně voda, která je v té váze, začne vytékat ven; tak stejně my ztrácíme Boží lásku a naše srdce vysychá a tvrdne. A když Ježíš řekl toto poselství, měla jsem jasno. Ptala jsem se Ježíše: Existuje nějaký způsob pokání? Nebo to takto končí? Ne. Pro Boha je všechno možné, ale ne pro člověka. A to je Jeho milost. On nás může obnovit. Ale také potřebuje naše pokání. A pak se staneme nástroji Boha.

Já mluvím hodně o pokání, protože to je věc číslo jedna, kterou bychom měli v našem životě dělat. Nemůžeme pokračovat dál na naší cestě, pokud nebudeme konat pokání. Ježíš mluví o dvou překážkách. Překážkách pro Boží moudrost. Za prvé je pro nás těžké otevřít se Duchu Svatému, jestli máme tyto překážky a tyto překážky jsou nečistoty a nedokonalosti. Na začátku vlastně v těch poselstvích Ježíš nás všechny vybídl, abychom se úplně odevzdali, abychom Mu dali první místo a abychom se oddělili od všeho ostatního, abychom nebyli připoutaní k něčemu, co není svaté. Mluví o připoutání a když je člověk opravdu upřímný vůči Bohu, Bůh nám pomůže, abychom se odpoutali od těch nedobrých věcí.

Pak přichází druhý krok. Žádá od vás naprosté osvobození od světa. Je to daleko silnější než jenom uvolnění se od pout, která nás připoutávají, ale úplné osvobození od těchto věcí. A pak Bůh po nás chce další krok: andělskou ctnost. A co to je? Impassibility.² Další stupeň osvobození od těch pout znamená i osvobození od našich velkých tužeb, těch základních tužeb našeho života. A to je andělská ctnost. Ježíš říká, že každý z nás může této ctnosti dosáhnout, abychom prožili úplnou dokonalou jednotu s Ním. A pak můžeme vlastně říct, že kráčíme s Bohem.

To, že kráčíme s Bohem, neznamená, že 'kráčíme', ale znamená to, že konáme Boží vůli. Když On jde rychleji, my také jdeme rychleji. Ježíš říká jednoduchými slovy: ".. když zpomalím, ty taky zpomal.", a tak to vysvětluje jednoduchým způsobem. Naplňovat Boží vůli. Pán říká v jednom poselství. "Byla jsi učena, že světlem tvého těla je tvoje oko". To je v Písmu svatém a tak to také je. Protože oko, které je nemocné, nic nevidí a má pouze temnotu, je v temnotě, zatímco zdravé oko nám umožňuje vidět. A lampou vašeho těla je Duch Svatý, který vás osvěcuje. Každý, kdo má v sobě Ducha Svatého, bude hledat ty pravé ctnosti a ne opak ctnosti - nectnosti. Duch Svatý je tou skutečnou lampou vašeho těla. To říká Ježíš:

"Duch Svatý vás naplňuje dary našeho království a tato bohatství jsou vlastně ctnosti. Tam, kde je světlo, tam je ctnost. A tam, kde je temnota, tam je hřích…"

Bude to velký stav milosti, kdy budeme proměněni k Božímu obrazu, protože všechny naše skutky, vše, co budeme dělat, když budem takto proměněni, bude dokonalé, protože budeme v Boží vůli, podle Boží vůle a budem v jednotě s Boží myslí. A právě toto nám Pán říká:

"Rozšiřte své srdce, aby více z Nás, z Boží Trojice, mohlo vstoupit do vás, abychom My, Boží Trojice, mohli více vlastnit vás, abychom se vám více mohli dát a abyste se vy více dali Nám a v tomto kruhu dáte všechno, co už Nám patří, a to bude vítězství v tobě."

Pamatuji se, že úplně na začátku, když jsem procházela mnohými očistami, řekla jsem Ježíši "ano", začala jsem zapisovat Jeho poselství a řekla jsem Otci: "Otče vezmi si mě a použij mě, očisti mě, abych mohla být v Tvé vůli." A od té doby mi vlastně Pán začal dávat poselství jednoty. Po týdnu se Pán vrací ke mně a ptá se: "Máš něco, co bys mi mohla dát?" Já jsem byla velice šťastná a řekla jsem: "ano." Ale před tím, než jsem řekla ano, on řekl:

"V každém případě cokoliv Mi chceš dát a je to dobré, tak je to ode Mne, protože Mně to patří; v tomto kruhu vzájemného dávání Nám vlastně budeš dávat to, co už Naše je."

Takže když Ježíš řekl, cokoliv Mi budeš chtít dát, už je vlastně Moje, stále si myslím, že Mu můžu dát něco, co je moje. A Bůh se pousmál: "Skutečně? Co Mi můžeš dát, co je tvoje?" "Já nakreslím ikonu, protože umím kreslit, a pak vlastně Ti ten obraz věnuji a dám ho do kostela." A On řekl: "..ale vždyť ten dar kreslit máš také ode Mne. Všechny dobré dary jsou od Boha."

Bůh opět říká v jednom poselství:

"Beze Mne budeš žít jako lidé ve světě, ale se Mnou budeš žít jako v nebi. Beze Mne tvoje kroky budou kroky člověka, který žije ve světě, ale když půjdeš se Mnou, budeš mít Moje rysy. Zůstávej ve Mně. Buď zakořeněna ve Mně. Ať jsem u tebe na prvním místě. A dej Mi svůj čas."

A tak nám Bůh připomíná, že ne ti, kteří k Němu od rána do večera volají "Pane, Pane", vstoupí do království Božího, ale ti, kteří naplňují Jeho vůli. A jaká je Boží vůle? Vůle našeho Otce je milovat. To je vůle našeho Otce. Protože v poslední den, v den soudu, budeme všichni souzeni podle míry lásky, kterou jsme měli tady na zemi To je velmi důležité. Získat, obdržet dar života.

V jiném poselství Bůh říká:

"Čím máš větší lásku, tím budeš mít více ctností. Když budeš mít menší lásku, budeš mít méně ctností."

A dar lásky můžeme získat skrze Ducha Svatého. A proto, když jdeme ke svátosti smíření, musíme se ptát sami sebe: chodíme ke zpovědi z povinnosti, činíme pokání pouze proto, že jsme tomu byli naučeni, anebo to děláme, protože to skutečně tak prožíváme a cítíme to ve svém srdci. Jsou lidé, kteří prožívají pokání se slzami, a to je dar, protože pak to člověk cítí. Cítíte to tak moc, že vlastně až nenávidíte sami sebe, že jste takový hříšník, nehodný tak dokonalé bytosti jako je Bůh. "Ať jsou to malé hříchy nebo velké hříchy, všechny jsou hříchy vůči Mně."

Bůh chce, abychom Ho poznali. Bůh chce, abychom Ho poznali zevnitř. A Duch Svatý nás chce vést do Božího světla, abychom viděli věci tak, jak je vidí Bůh. Duch Svatý může v nás učinit to, že pronikneme do hlubin Božích. Takže poznáme Boha a porozumíme Mu. V Jeremiáši v deváté kapitole, verš 22-23, Bůh říká: Ať už se mudrcové nechlubí svojí moudrostí, ani svojí silou, ani statečností, ani bohatstvím, ale když se chce někdo chlubit, ať se chlubí tímto: že Mě zná a že Mně rozumí. Je velmi důležité, abychom poznali našeho Otce. Abychom porozuměli našemu Otci. Nejen slyšet o Něm, ale poznat Ho. Když jde o víru v Boha, jedna věc je věřit v Boha, druhá věc je poznat Boha.

Mnoho lidí věří v Boha, ale přesto Ho neznají. Dokonce démoni věří v Boha, ale nemilují Ho. Mnozí lidé hovoří a kážou o Bohu, ale jen velmi málo lidí se skutečně setkalo s Bohem. A pokud se nám nepodaří poznat Boha, tak vlastně jsme v hříchu. Je to hřích, když se nesnažíme poznat Boha. Když známe Boha, když vlastně poznáme Boha, tak to poznáme tak, že vlastně v nás proběhne veliká proměna.

Jak to pocítíme? Bude to, jako bychom žili v nebi, a přece jsme stále na zemi. Bůh nám to vysvětluje:

"Přesto, že budete stále žít na zemi mezi lidmi, vaše mysl bude už v nebi. A přesto, že vaše tělo se bude pohybovat na zemi mezi lidmi, vaše duše a mysl už bude jako u andělů nebo jako andělové, kteří se prochází v Našich nádvořích. Bude to jako byste se procházeli mezi anděly. A já vás naučím, abyste žili v Nás, Boží Trojici, abyste se v Nás pohybovali a dýchali v Nás. Já vás naučím, že My jsme život a že v Nás nikdy nepřestanete žít."

Povím vám příklad s rybou: Ryba se pohybuje ve vodě, dýchá ve vodě a prožívá svůj život ve vodě. Jestliže tuto rybu vyndáte z vody, zemře a uschne. A stejné se děje s námi a Duchem Svatým. Když nebudeme volat Ducha Svatého, aby nás naplnil, duchovně zemřeme. Protože se pohybujeme v Duchu, dýcháme v Duchu a žijeme v Duchu. On je dárce života. A proto je velice důležité obdržet Ducha Svatého a vlastnit Ho. A dovolit Mu, aby On vlastnil vás. Pán říká v tomto poselství:

"Lampou vašeho těla je Duch Svatý a každý, kdo má v sobě Ducha Svatého, bude vždy hledat pravé, skutečné ctnosti. A ten člověk pak obdrží také dar lásky. Láska znamená žít v pravdě."

Máme malé přirovnání, které nám dal Otec. Chci vám teď něco říct o způsobu, jakým Ježíš vyučuje. Když mě Pán učil,³ nejenom, že mě učil katechizmus, ale také mě učil, co je v Písmu svatém. Vždycky rád vybíral příklady z každodenního života. Byly to jednoduché věci, protože Bůh není složitý. My jsme z Něho udělali složitého Boha. Ježíš mi vysvětlil, kdo je Otec. Řekl:

"Můj Otec je Král a přece tak mateřský. On je Soudce a přece tak mírný a něžný. Je Alfa a Omega, a přece tak mírný."

Takto mi tedy popsal Ježíš Otce.

A já chci, abyste měli stejnou radost, jakou jsem měla já, když jsem se setkala s Otcem. Protože někdy v mé zemi ⁴ když jsme byli děti a když jsme zlobili, naši rodiče říkali: nedělejte to, protože Bůh vás potrestá. A tak jsme vyrůstali a báli jsme se Boha. Cokoli jsme vlastně dělali, žili jsme v obavě, a to je úplně špatná představa. Bůh je Otec a má vůči nám opravdu otcovský cit. Je něžný, milující, sladký. A celá tato představa přísného Boha je mylná. Pak lidé utíkají. Nezajímají se o Boha. Musíme mluvit daleko víc o něžnosti a sladkosti našeho Boha. Jeho slovo je sladké jako med. David říká: Pán je sladší než med. Náš Otec je takový a my ho musíme poznat.

Vyprávěl mi toto podobenství. Řekl mi:

"Řekni, k čemu je ovocný strom, který nikdy nedává ovoce anebo k čemu je harfa bez strun. Jinými slovy je to, jako když ty Mě říkáš své modlitby a chvály bez lásky. K čemu jsou tvé oběti, když byly nabídnuty bez lásky. Tvým cílem měla by být láska. Protože v ten poslední den budeme souzeni podle lásky a ne podle naší výmluvnosti. Nebudeme souzeni podle našeho vědění, poznání. Ani podle jakýchkoli našich darů, které jsem ti dal. Ale budete souzeni podle míry vaší lásky. Každý, kdo miluje, poznává Boha. Láska je podstatou, základem všech ctností. Protože z lásky pak pochází další ctnosti."

Jak jsem říkala, Ježíš mě učil jednoduchými slovy. I když mě vlastně nevolal, abych psala, zapisovala jsem poselství. Třeba jsem pracovala ve svém domě a On mě učil. Stále. Například: Když jsem odešla z Bangladéše, kde jsem měla pomocnici v domácnosti a tak jsem měla spoustu času na modlitbu, jsem přijela do Švýcarska, kde jsem si musela všechno dělat sama, a tak jsem měla daleko méně času pro Ježíše, pro zapisování poselství a ztěžovala jsem si: "Radši bych byla s Tebou, ale musela jsem umývat podlahu." Pán řekl:

"Cokoliv děláš, i když jsou to drobné povinnosti, dělej to s láskou. Pro Mne. A tyto drobné věci se stanou velkými v Mých očích."

Jindy jsem měla hlad a rychle jsem si chtěla připravit sendvič a říkala jsem si: "Mám hrozný hlad. Hladovím." A pak Ježíš řekl: "Máš hlad? Hladovíš po Mém Slově?" "Ano" řekla jsem. "Hladovím také po Tvém Slově."

Jindy zase byla řeč o svatém přijímání. Pán mě pozval, abych zapisovala poselství v době, kdy jsem zrovna měla hlad. Řekl mi: "Pokoj tobě!" ⁵ Jednoho dne se mně zeptal: "Máš hlad, Vassulo?" A já jsem měla. "Ano, Pane, mám hlad." A on majestátně řekl: "Vždycky hladověj po Mém chlebě." - "Pane, ale já jsem měla na mysli ten jiný chléb." - "Já vím, ale co je důležitějšího: Můj chléb anebo tvůj chléb?" A já jsem řekla: "Oba." A On řekl: "Ale ten tvůj chléb tě nebude živit na věky. Můj chléb je však na věky." - Tímto způsobem mě Bůh začal vyučovat.

Myslím si, že asi mnozí z vás už slyšeli příběh o žehnání jídla; ale protože jsou tady asi někteří noví, tak to zopakuji. Já jsem nikdy neměla ve zvyku před jídlem žehnat jídlo. Jednou jsem si připravila dobré jídlo, začala jsem jíst a náhle Pán přišel. A díval se na mě. A já jsem byla v rozpacích. Protože On nemluvil. A po nějaké době řekl: "Je to dobré?" "Ano, Pane." A On pokračoval: "Nechceš, abych ti to požehnal?" "Ano, Pane", řekla jsem. A tak On požehnal jídlo. Ale neodešel. Zůstal tam, až jsem dokončila jídlo. Dal mi pochopit, že jsem Mu měla také poděkovat za jídlo; a tak jsem Mu poděkovala. Pak teprve odešel. A od té doby Jej prosím, aby požehnal mé jídlo.

Takže toto jsou způsoby, jak mě Pán učil. On není jako profesor na univerzitě, jako nějaký teolog, který píše látku na tabuli. Když mě Pán dává poselství, nejsou to vlastně slova, přesně ta slova, jak já je rozumím, ale On mi dává světlo. Slovo Boží je jako řeka a v určitém místě se ta řeka vlastně začne dělit, a vy jste uvádění do nějakého delšího poznání, takže vlastně v jednom okamžiku poznáte skrze jedno slovo různé věci. A slova vysvětluje tím způsobem a já rozumím těm slovům, které mi Bůh říká. Je to jakoby silná lampa, která šíří daleko své světlo. Když mě Bůh učil tři roky, po těch třech letech jsem už byla dostatečně připravena jít a vydávat svědectví. Po třech letech Jeho slovo je bohaté a mocné.

A teď bych vám chtěla něco říct o dalším velmi důležitém bodě Opravdového Života v Bohu, kterým je modlitba. Je to způsob, kterým můžeme komunikovat s Bohem. Pán říká, že modlitba, která vychází ze srdce, vibruje, je spojená s pravdou, a takovou modlitbu Bůh vyslyší. Když se modlíme za ostatní, je to jako byste prolévali svoji vlastní krev za ty, za které se modlíte. Protože vaše láska je jako Boží láska. My vlastně se máme podobat Kristově lásce, která vůbec nehleděla na sebe. Takže i modlitba je takový skutek nápravy. Někteří lidé si myslí, že jediným projevem pokání je půst. Také modlitba za druhé je projevem pokání, když se modlíme za obrácení světa. Jinými slovy, dokažte svoji lásku skutky. Modlitba za druhého je skutek lásky.

Mám také poselství od Panny Marie o modlitbě. Říká:

"Tvoje modlitby mohou změnit svět. Můžeš vlastně skrze ně získat milost pro obrácení druhých lidí. Čím víc se budete modlit, tím více bude obrácení. Čím více bude obrácených lidí, tím více bude modlitby. A ta bude vyslyšena. A ta další modlitba bude vyslyšena také a Bůh bude dávat další milosti pro další obrácení. Je to jakoby sněhová koule, kterou když nabalujeme dalším sněhem, tak stále roste. Rozumíte?"

..ptá se naše Paní, Panna Maria.

"Modlitby jsou mocné. A proto Já naléhám a naléhám na vás, abyste byli věrni v modlitbě. A také abyste Bohu dávali oběť. Ti věrní jsou v dnešní době zapotřebí ještě víc než jindy. A Bůh bude pamatovat všechny vaše oběti, Mé drahé děti."

Jednoho dne mě Pán požádal, abych se modlila bez ustání. To je důležitá forma modlitby. A já jsem řekla: "To přece není možné. Protože já jsem matkou, mám své děti a musím se také starat o dům a jsem zodpovědná za domácí práce. Já se přece nemůžu nepřetržitě modlit." A Ježíš řekl:

"Vassulo, neporozuměla jsi Mi. Nepřetržitá modlitba - to znamená, že po Mě žízníš celý den. Modlit se nepřetržitě znamená celý den toužit po Bohu. Modlit se nepřetržitě znamená, že ty neustále přebýváš ve Mně a Já přebývám v tobě. A tak jsme v dokonalé jednotě."

Toto je nepřetržitá modlitba.

A to také znamená naplňovat to naše první největší přikázání: Milovat Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. Znamená to, aby Bůh byl neustále ve vás a vy neustále v Něm. Toto je nepřetržitá modlitba. I když třeba zrovna děláte nějaké domácí práce. Pokud je vaše mysl v Bohu a sjednocena s Bohem, cokoli děláte, se stává modlitbou. Protože vaše činy se stávají Božími. Váš způsob myšlení se stává Božím myšlením. A Kristova mysl vás naplňuje. Cokoliv řeknete, vlastně řeknete způsobem, jakým by to Bůh chtěl říct. Jinými slovy to znamená být oděni Kristem.

Bůh nám dává různé možnosti v našem životě a nejsou to jenom možnosti, které nám dává, ale také nám dává zkoušky. Dává nám příležitosti, abychom dokázali svoji víru. Abychom Mu ukázali naši štědrost. Když se zeptáme, jak bychom mohli velmi jednoduše a krátce vysvětlit, co Bůh chce, jednoduché vysvětlení je: Buď dobrý. Je to jednoduché. Buď dobrý. To znamená hodně. Nebuď zlý. Řeknete si, to je opravdu velice jednoduché. A začátku ke mně promlouval můj anděl a on mi říkal, jako matka říká svému dítěti "buď hodná". On mi říkal: "dneska buď hodná". A to má velmi hluboký význam.

A Bůh mi říkal, buď bohatá svojí chudobou. A já budu vůči tobě milosrdný. Buď bohatá svojí chudobou. To znamená být chudý duchem. Být pokorný, jednoduchý. Ne že bychom byli prosťáčci; chudoba, o které mluvil, také neznamená, že bychom museli mít děravé boty. Protože doslova velice chudý člověk může být velice bohatý a tak k němu vlastně Duch Svatý nemůže přijít. Ale na druhé straně člověk, který vlastně je bohatý, může být chudý v duchu. A může milovat Boha. Vzpomeňte si, že Lazar byl bohatý člověk, ale byl chudý ve svém duchu.

Bůh vás nikdy během vašeho života nepřestane volat. Chce se s vámi sdílet. Všechny vás zve, abyste vstoupili do pravého poznání jeho božství. Poznání Boha a porozumění Bohu. Mohla bych vám číst mnoho dalších slov, ale například jenom o jednotě církve by se mohlo opravdu velmi dlouho mluvit. O tom, že bychom měli zůstat věrni papeži. Tomuto papeži. A Ježíš to opravdu velice zdůrazňuje: tomuto papeži. Protože kolem něho je mnoho vzpoury.

Dále jsou výzvy k modlitbě svatého růžence. Také i v některých jiných církvích, které neznají růženec např. pravoslavní, mají růženec, ale ne v té podobě jako my. Modlí se Zdrávas Maria v různé denní doby, ale Pán nás vyzval, aby se opravdu každý z nás modlil růženec. V našich modlitebních skupinách, které jsou po celém světě ve více než 60 zemích, ať jsou to anglikáni, protestanté, pravoslavní, koptové, všichni se modlí v těch našich modlitebních skupinách růženec. Například v Bangladéši jsou muslimové, hinduisté, budhisté, kteří se v těch našich modlitebních skupinách modlí růženec. My je nenutíme, oni sami se k tomu rozhodli. Oni přišli do těch našich modlitebních skupin a zeptali se: můžeme s vámi zůstat? My jsme řekli ano, zůstaňte, ale my se budem modlit křesťanským způsobem. A oni se k nám připojili.

Protože Pán řekl, že se chce dotknout srdce každého člověka bez ohledu na to, jakého je vyznání. A toto volání je volání, výzva ke smíření. K lásce. K míru. K pokoji. A k jednotě.

Já jsem už předtím mluvila o hříchu. O malém hříchu a velkém hříchu. A toto je poslední věc, o kterou bych se chtěla s vámi podělit: že i když jsme v malém hříchu, je to velký hřích v Božích očích.

A teď vám chci přečíst něco z posledního dílu, který bude přeložen do češtiny ⁶

(Zapomněla jsem vám říci, že v tom díle budou také už obsaženy otázky a odpovědi, které zachycují dialog, ke kterému jsem byla vyzvána kardinálem Ratzingerem. Otec Prospero Greg byl pověřený kardinálem Ratzingerem v rámci úřadu Kongregace pro nauku víry. Tento otec Prospero byl vyzván, aby byl prostředníkem mezi mnou a kardinálem Ratzingerem. A z pověření kardinála Ratzingera otec Prospero napsal pro mě pět otázek a v těch otázkách jsem měla objasnit některé věci spojené s poselstvími. Takže já jsem vlastně odpověděla na těch pět otázek a ty svoje odpovědi jsem jim odevzdala. Po jednom měsíci kardinál Ratzinger požádal, abychom tento dialog, ty otázky a odpovědi, zveřejnili v tom dalším díle Opravdového Života v Bohu, který se měl vydávat, aby každý měl příležitost si to přečíst. A aby každý se dověděl o tom, že vlastně je dialog mezi Vassulou a Římem… Já vás prosím o modlitby na tento úmysl.)

Já vám teď přečtu pasáž toho chystaného dílu, která se týká hříchu. Jak je velice pro nás důležité, abychom se zbavili hříchu:

"Každý, kdo zatouží po spáse, ucítí potřebu pokání a Já vyslechnu jeho lítost. Odplata za hřích je smrt. Hřích se podobá jedu uvnitř vašeho těla a čím déle v těle zůstává, tím je vaše nemoc těžší a více se blížíte smrti. Čím méně jste ochotni zbavit své tělo tohoto jedu, tím více riskujete smrt. Můžete být osvobozeni a uzdraveni z jedu hříchu, jestliže se pokoříte a pochopíte, že jediný prostředek očištění od hříchu je lítost a pokání. Řekni Mi: Kdo z vás by riskoval svůj život, kdyby zjistil, že spolkl jed a neučinil by vůbec nic, aby se jedu zbavil? Abyste se vyléčili z této smrtelné dávky, budete muset sklonit hlavu a přiznat, že jste hříšníci, nabízet Mi svou lítost a pak budete zbaveni vší hořkosti jedu, včetně samotného hada, kterého jste živili ve svých útrobách po celý váš život. Když budete osvobozeni, nahradím tyto špatnosti svou sladkostí… Ano, jestliže se provždy zbavíte špatnosti, zotavíte se a uzdraveni nebudete cizinci v Mém zákoně. Ochotně se otočíte zády ke světu, protože před sebou spatříte Mou Slávu a Nádheru. Pohled na Mou oslňující Přítomnost bude zářit ve vás a skrze vás."