HOME

NEPOCHYBUJTE UŽ O NAŠEM POŽEHNANÉM SPOJENÍ

(Část 1)       (Část 2)

2. listopadu 1997

Když jsem byla v řeckém pravoslavném kostele na Mši Svaté, najednou mě sevřel strach při pomyšlení, že možná jsem nepřipravena, abych přijala Dobrého Ježíše ve Svatém Přijímání. A kdyby tomu tak bylo, mohla bych na sebe přivolat hněv a Soud Boží.

Zatímco mi takové myšlenky běhaly hlavou sem tam, náhle jsem zakusila v srdci radost a rozkoš, které, ačkoli nejdříve vyšly z mého srdce, se zdály šířit jako teplá utišující tekutina až do morku kostí. Zatímco jsem zakoušela tuto útěchu, má duše byla přetvářena, aby vyšla ze svého strachu a tísně do radosti a světla. V této radosti má duše chválila Pána a v tichosti jsem Mu zpívala. Znovu jsem ožila.

Pak jsem z ničeho nic viděla, jak Pán otevřel Ústa, aby mi něco řekl. Nemohla jsem než si všimnout, jak byl radostný, a s rozkoší mi řekl:

Pojď ke Mně ....

A přitom otevřel Svůj zelenavě modrý plášť. Toto Jeho gesto mě přitáhlo, jako je železo přitahováno a přibližováno k magnetu. Tímtéž způsobem byla má duše neodolatelně tažena k Jeho Srdci.

A opřela jsem se hlavou o Jeho Srdce. Pak, tak něžně jako vždy, mi Milovník lidstva řekl:

Ach, jak bys mohla být dočista ubohá!

Myslela jsem si: "Může někdo tisknout k prsům oheň, aniž by se mu nezapálilo srdce?" Já tady objímám Nejsvětější Srdce. Jak je možné, aby se mé srdce nevznítilo ohněm lásky?

Zatímco jsem se hlavou opírala o Jeho Božské Srdce a stále jsem spočívala na Jeho Prsou, cítila jsem, jak se Jeho Hruď rozpouští a má hlava je pohlcována do Jeho Těla. Moje hlava prošla Jeho Tělem a Jeho Nejsvětějším Srdcem. A má hlava se ocitla zahrnuta do Jeho Srdce a tímto způsobem spočívajíc na Synu, který je Otcovu Srdci nejblíže.

Toto Srdce je tvým místem odpočinku. Nádobo-Mého-Světla, toto Srdce je Jedinečným, Prvním a Posledním místem, ve kterém vaše ztrápené duše mohou najít trvalý a láskyplný pokoj a líbeznost.

Zatímco můj Milovaný mi říkal tato laskavá slova, vložil kolem mne Své Paže, sevřel je a přitiskl mne teď ještě více na Své Srdce, a jako ten, kdo chce někoho chránit před zimou, mě úplně schoval ve Svém Plášti.

Uvažovala jsem, zatímco jsem tohle zakoušela v kostele, zda to mám zapsat nebo ne, a On řekl:

Zapiš to k užitku duší a připojím se k tobě také, až budeš psát, abych zapsal Svou část.

Pánovo Srdce teď úplně pohltilo mou hlavu. Bylo jako brána do Nebe a během těch rozkošných okamžiků, zatímco se má duše těšila z nevýslovné líbeznosti a jemnosti tohoto nebeského odpočinku, má hlava byla neustále pokrývána laskáním.

Zahrnul jsem tvou duši Svými pozornostmi. Nyní tě žádám, abys tímto způsobem zůstala v Mém Srdci; zůstala se Mnou, Má milovaná.

Pak, zatímco se má duše cítila opojena jako vínem, Pán mi dal ve Svém Srdci okusit Svou líbeznost, připomínaje mi sladkou chuť našeho Svatého Přijímání 1 a současně má hlava byla opět zahalována líbeznou vůní jakoby Svatého Přijímání.

Pak, zatímco jsem stále ještě tak odpočívala, všimla jsem si, že mé okolí je naplněno kouřem, sladkým kouřem páleného kadidla. V tomto klidném prostředí jsem stále slyšela mého Pána a mého Milovaného opakovat tato slova:

Zůstaň zde, zůstaň ve Mně, pak přijď dopředu a přijmi Mne. Udělej Mi radost a zůstaň zde.

Povzdechla jsem a divila jsem se, co Pánu Ježíši působí takové potěšení na tvoru, jako jsem já. Naprostá nula. On, Dokonalá Bytost, který si stačí Sám, jak by bylo možné si jen představit, že by se na mě dvakrát podíval?

Tvá naprostá ubohost dojímá Mé Srdce a celé Mé Bytí do té míry, že se Mé Oči plní slzami Milosrdenství, kdykoli na tebe pohlédnu

Chtěla jsem něco říci ....

Ne, nemluv. Vstřebávej Můj Pokoj a upokoj své srdce v tomto tichu, těš se z těchto okamžiků milosti a saj líbeznost, kterou ti Pán podává. Občerstvi své srdce, Má milovaná, zůstaň v Mém objetí a nech se milovat. Nenech svou mysl, aby se zatoulala ve světě, protože od světa nedostaneš nic. Místo toho pojď ke Mně a okoušej Mou líbeznou lásku, kterou k tobě chovám a vždy jsem choval 2 - říkám: nevýslovnou slabost

Drahá perlo v Mé Ruce, pomazání Mé Lásky k tobě je tak veliké, že v těch plamenných okamžicích lásky Mé Božské Oči nemohou než být upnuty na tebe. Stále o tom přemýšlej, dokud pro tebe nepřijdu.

Nemám nikde žádné jiné potěšení než v těch okamžicích, když jsem s tebou a když jsi pro Mne jako otevřená kniha, abych do tebe napsal Svou Novou Píseň Lásky. Vždy Mi buď na dosah a Mně nakloněná a tak zachráníš sebe i ty, kteří ti naslouchají. Vychoval jsem tě, aby ses stala Mou žačkou.

Pane, když na to myslím, vychovával jsi mne úžasným způsobem. Vychoval jsi mne v tichosti skrze Svého Svatého Ducha a tím, že jsi do mne vdechoval tato božská zjevení z Tvého Nejsvětějšího Srdce! Nebylo to tak, jako když jsi slyšitelně vychovával Své učedníky!

Ano! Chtěl jsem, aby ses ke Mně obrátila celým srdcem, abych přitáhl tvé srdce k Mé Lásce a Mé Síle. Chtěl jsem připravit tvou duši, aby nesla Mé Božské Poselství. Ach Vassulo, všechno, co ti nyní říkám, budeš slyšet znovu, až se ti zjevím otevřeně v určený čas. Nyní se Má Duše raduje při pohledu na Mou zahradu 3 a těším se z toho, že v tobě dýchám. Každý krok, který Mi dovolíš udělat v Mé zahradě, bude vykonán s jemností a bude pro tebe útěchou.

Když se Tvůj Božský Pohled obrátil dolů na zem aby uchvátil mé srdce, jak bylo možné, že při pouhém pohledu na mne jsi neuprchl. Ale místo toho Ti má nehodnost udělala takovou radost, že Tě přitáhla ke mně ?

Je známo, že volám nejmenší ze svého tvorstva. Pak jsem se na tebe podíval a miloval jsem tě.... 4 Řekl jsem ti na začátku, že jestliže Mne necháš, abych tě utvářel, povedu tě nitkami lásky Svou milostí a vtisknu ti do duše Svůj Božský Obraz. A s touto Božskou Pečetí, která je otiskem Nejsvětější Trojice, budeš vtahována do plnosti Našeho Božství. Tak zdokonalíš své důvěrné spojení s Námi v Naší Božské Lásce. Stále chci, nejdražší, pokračovat a šeptat ti do ucha Má tajná zjevení, a zatímco na tebe budu ke Svému potěšení hojně vylévat Své dary a projevy přízně, neustále ti budu připomínat, že jsem tvé srdce tak neoddělitelně vtáhl do Mého, aby tímto Mým toužebným gestem bylo naše spojení úplné a aby tvůj duch se Mou milostí stal jedním se Mnou. 5

Dal jsem ti modlitbu, 6 jíž zasvěcuješ tělo a duši Mému Nejsvětějšímu Srdci, aby tvé myšlenky byly Mými myšlenkami, tvé úkony Mými úkony, a dáváš Mi dobrovolně svou vůli, aby se v tobě stala Má Vůle. Připomínám ti, že když budeš spočívat svou hlavou na Mém Srdci, v těchto okamžicích niterného požitku, Já budu pohybem tvého srdce, výmluvností a kouzlem tvé řeči, Já budu světlem tvých očí, abych dal dobrou radu těm, kdo ji potřebují. Každý tvůj pohyb, každé gesto bude pocházet ode Mne. Ty budeš naslouchat všem Mým vzdechům, rozumět 7 jejich významu, takže budeš jednat podle Mé Božské Vůle. Milostí budeš vdechovat Mou líbeznost, jak jsi to dělala, když tvá hlava spočívala na Mém Srdci a okoušela Jeho sladkou chuť. 8 Pamatuješ, jak tě Můj Otec učil? 9 Řekl ti, že jestliže Mu dovolíš, aby posílil tvá pouta spojení s Ním, tvá duše s Ním bude tak spojená a tvůj duch tak pohlcen v Mém, že všechno, co budeš dělat, bude podle Mých Úmyslů. Tvá díla budou zakořeněna v Naší Dobrotě a tvé konání v Našem Duchu. Pak ti Můj Otec uvedl příklad způsobu, jak pracují údy tvého těla: "Neříkáš své ruce prostě, co má dělat, ale ona pracuje tvou vůlí." To bude způsob, jakým Tě povedeme.

Pane, odpusť mi nedostatek důvěry
v Tebe, a to přes všechny hojné
milosti, které jsi mi dal svobodně
v mé naprosté nehodnosti. Skrývala
jsem Tvé milosti. Hřešila jsem strachem,
co si druzí pomyslí.

Svět se bude vždycky snažit, aby tě oklamal a aby zranil toho, kdo je Mi tak drahý. A když nasloucháš světu, který tvou mysl odvádí od kontemplace, už jen toto zraňuje Mé Srdce. 10 Milostí jsem tě vtáhl do Svého Nejsvětějšího Srdce, abys byla jen Má, a milostí tě chci uchovávat v tomto spočinutí. Když na tebe tento chladný svět bude útočit svými pokušeními a pokusí se znetvořit tvou duši, aby se mu připodobnila, běž ke Mně a uteč se do Mého Srdce. Měj ve Mne důvěru a svěřuj Mi všechny své problémy. Já jen čekám, abych ti mohl projevit laskavost, Má vyvolená. Svět se bude vždycky snažit zatáhnout tě zpátky do svých útrob, do temného údolí, kde je pouze pustota. Ale Já jsem tě vyvolil z tisíců, tak proč Mi působíš smutek nedostatkem důvěry? Moje spojení s tebou ve Světle Mého Božství je tak úplné, že už nesmíš ztrácet důvěru, ale polož si hlavu na Mé Srdce a už nepochybuj o našem požehnaném spojení. Pojď a řekni Mi teď:

"Můj Ježíši, Božské Milosrdenství, neměla
jsem v Tebe důvěru, a tak jsem Tvému Srdci
způsobila bolest. Nyní Tě ve své nuzotě a s veškerou
pokorou prosím o odpuštění, abys ve Svém Nekonečném
Milosrdenství a Dobrotě obnovil mou
znetvořenou a zraněnou duši. Znetvořenou
a zraněnou skutky a řečmi světa proti mně.


1 pravoslavné Svaté Přijímání
2 Zatímco náš Pán a můj Božský Mistr říkal tato slova, zdálo se, jako by med kapal z Jeho Úst. A pochopila jsem, že měl pro mne zvláštní slabost, a to od počátku mého života
3 má duše
4 Slova Jeho Úst byla jako med. To je On, můj Přítel, Jeho líbezná rozmluva mě připoutala k Jeho Srdci
5 1 Kor 6,17
6 zasvěcení z 26.ledna 1992
7 současně jsem slyšela slovo 'dekódovat, rozluštit'
8 má vize v kostele
9 Poselství z 16.března 1987
10 Pochopila jsem, že když skrývám milosti Pána Ježíše a dokonce si je zcela nepřipouštím pod záminkou své nehodnosti, Ježíš je docela rozhněvaný a smutný

previous index next