![]()
17. prosince 1997
|
se všemi svými hříchy. I když nás naše viny zmáhají, Ty je zahlazuješ. Šťastný je člověk, kterého si volíš, kterého zveš, aby přebýval ve Tvých Nádvořích. Naplň nás dobry Svého domu, Svého Svatého Chrámu. 1
Má Vassulo, nech Mne, abych použil tvých uší, abys Mne slyšela. Nech Mne, abych použil tvé ruky, abys zapsala Mé výroky. Pak Mne nech použít tvé mysli, abych ji naplnil Mým Poznáním a abych celou tvou bytost naplnil poučením, které pochází od Moudrosti. Přijmi všechny Mé nabídky, Má milovaná přítelkyně, a budeš postupovat v pokoji, který jsem předvídal.
Raduj se tedy, dcero, že tvůj Král sestoupil ze Svého Trůnu, aby tvé duši dal trojí polibek vzkříšení. Tvá duše, opojená líbezností Mých polibků, Mi nyní zpívá chvály a oslavuje svého Milovníka. Věděl jsem tehdy, že když na tebe vrhnu jen jeden Svůj pohled, okamžitě změkčím tvrdost tvé svévole a roztříštím krunýř kolem tvého srdce, a tak jsem to udělal... Ach, co bych neudělal pro tak křehkou duši, abych ji dovedl k úplnému duchovnímu spojení s Mým Božstvím a učinil ji jedním duchem se Mnou!
požehnaná a překypující milostmi, Ty, který Svým jediným pohledem svrhuješ krále i království, opájíš města a vesnice, opíjíš srdce k zbláznění, činíš z nich zajatce lásky a navždy zamilované do Tvého Božství! Tvé Oči, můj Pane, jsou Rajskou Zahradou, skvěle krásnou. Tvé Srdce je jako nekonečný svět milosti v Milosti. Tvé celé Bytí jako věž ze slonoviny se třpytivými drahokamy zasazenými v jejích stěnách. Věčné Světlo, Tvé dvě Přirozenosti jsou pohybem našeho srdce. Ó, Bože! Zjišťuji, že nestačím na to, abych vytvořila jediné srozumitelné slovo, které by dostatečně blízce popsalo takovou Svrchovanost a Záři, jakou je Záře mého Pána.
Ach, Vassulo, Mé potěšení! Byl jsem rozhodnut, že tě vezmu, abys sdílela Mé Království! V Mém Srdci hoří tato Láska, kterou mám, tato žízeň, kterou mám po duších. Láska Mne vedla na Kříž, aniž jsem bral zřetel na jeho hanbu. Má Láska tě vede nyní, pokolení, a volá jednoho z vašich nejneschopnějších tvorů, který nejen postrádal znalost Písma, ale také znalost Mé Vůle. Tehdy to bylo pohoršením v očích Mých svatých a andělů. Že jsem povolal tak ubohou duši z její smrti a pozdvihl ji k Mému Božskému Srdci, že jsem ji přivedl do Mých královských nádvoří, to je znamení, které bys neměla přehlížet. Je to znamení pro vás ostatní, abyste rostli v důvěře a poznali, že volám každou duši, aby zanechala svého dnešního zlého jednání a celým srdcem se obrátila ke Mně, aby také měla podíl na Mé Slávě.
1 Ž 65,3-4 2 Nejsvětější Trojice |