Jak se mohu odvděčit
Dobrotě Všemohoucího, kterou mi projevil?
Bůh ve mně udělal zázraky.
Zbudoval jsem v tobě Svůj Trůn, aby přečkal všechen čas... Jsem tvůj Král, který tě pomazal, abys vstoupila do Mého Království. Já jsem Král bezpečí tvé duše.
Mé srdce taje jako vosk
a roztéká se ve Tvé Přítomnosti.
Raduji se ve Tvé Nádheře a Velebnosti.
Ukázal jsi Svou Moc
tím, žes dovolil Své Svaté Přítomnosti,
aby do pouště mé duše tekla jako řeka. Aleluja!
A všechno, co bylo v pustině mé duše pošpiněné,
bylo smyto velikostí Tvé Lásky.
Ano. Má milovaná, jsem známý Svou Slitovností a Svým něžným Srdcem. Neslyšeli jste, že mohu proměnit pouště v řeky a vyprahlou půdu v prameny vod? Velebte Mě ve shromážděních a přimějte tuto generaci pochopit, že Královská Důstojnost patří Mně.
Jak mohou odpovědět na Mou Svrchovanost?
Mé Královské Srdce pozvedá chudé v duchu, zvedám nuzné a ubohé, abych jim dal královský oděv, který jim dovoluje kráčet v Mých Nádvořích. Žehnám jim, vtiskuji jim všem Své Svaté Jméno, otvírám jim bránu ctností, aby se jejich chování líbilo Mé Královské Důstojnosti. Pod Mým vedením se naučí, jak vést bezúhonný život.
Budu hlásat ve všech shromážděních
velikost Tvého Jména,
bez obav budu volat, že Milost je s námi,
sklání se z nebe až k nám.
A vůči těm, kdo mě štvou, zasáhni ve Své lásce.
Zachraň mě před útiskem lidí,
podpoř mě, jak jsi mi slíbil,
a zkroť falešný a lživý jazyk.
Pozorovala jsi nějaká omezování? Pokračuj, řekni to...
Mýlím se, když řeknu: Ve 'vnitřních zdech' Tvého Domu, tam nenacházím mnoho podpory...
Nikdo tě nebude moci srazit, ani 'vnitřní zdi' Mého Domu, jak jsi je nazvala, pokud jsem s tebou a po tvém boku.
'Vnitřní zdi' by se nad tebou zavřely, ale zedníci, kteří se pachtili, aby postavili tyto 'vnitřní zdi', se dřeli nadarmo. Pouhá tvá horlivost pro Můj Dům, která tě stravuje, je svrhne...
Neptal jsem se tě, jestli máš podporu 'vnitřních zdí' Mého Domu, či ne. Ptal jsem se tě, jestli jsi pozorovala nějaká omezení...
Ne, vůbec ne. Tvé Poselství se šíří
a já vidím Tvou Slávu a Tvou Moc.
Vykonal jsi veliké věci, můj Bože.
Dal jsi Svým dětem vidět Svou Slávu.
Vládneš nade vším ... a šíříš Své Svaté Poselství
Opravdového Života v Bohu...
Tak se neboj. Ať tě utlačuje kdokoli, Já tě zase pozvednu. Pozvedl jsem tě, abys byla Mou žačkou. Jsem to Já, tvůj Ženich. Tak pojď! Vejdi do radosti svého Pána!
Poslouchej pozorně a piš:
Dodnes se Mému Milostiplnému Volání nevěnuje mnoho pozornosti,
1
ani se nedbá na Má varování. Má žačko, Můj Návrat je přede dveřmi. Poslal jsem tě, abys v tomto světě hlásala Má Slova a mluvila v Mém Svatém Jménu, ale mnozí pořád ještě nebudou slyšet.
Satanova hodina spěje ke konci, neboť Můj triumf se blíží. Proto drží tolik zajatců spoutaných odpadlictvím, spoutaných lží.
Ó pokolení! Pokolení, tvých odpadlictví už bylo mnoho, ale neviděl jsem větší, než je toto. A dnes toto zlé pokolení odmítá naslouchat Mému láskyplnému volání a dál se řídí tím, co jim diktují jejich vlastní zatvrzelá srdce, krčí rameny, Má dcero, a říkají: "Raději děláme, jak se nám líbí..." a noří se do zla... Protože opustili Pramen Živé Vody, zahynou ve svém odpadlictví.
Můj Otec je víc než urážen. Jak dlouho ještě bude země rozdělená a rozpolcená? Jak dlouho ještě bude Má Církev rozdělená a ve vzpouře?
2
Mnoho Mých kněží se neustále rouhá a posmívá Duchu Mého Otce. Což toto pokolení ještě neuslyšelo velký hřmot z nebe? Neslyšeli jste ještě nářek svatých z nejvyššího nebe?
Ach Vassulo, vidět tyto duše,
3
které si libují ve své ohavnosti, jak by nebe nevyžadovalo pomstu? A se slzami v Očích dodávám, že mnozí z hodnostářů Mé Církve víc důvěřují tomu, o čem mají lidé vysoké mínění, a přitom zapomínají, že tyto věci jsou v Mých Očích odporné.
Ptám se tě slavnostně: Což nenaplňuji nebe i zemi? Nevyliji potom Svého Svatého Ducha na veškeré lidstvo a nesplním Svůj Slib?
A proto říkám všem těm, kteří se řídí diktátem svého zatvrzelého srdce: "Protože nevidíte, jak se země plní jasem Slávy Mého Ducha, a dál prohlašujete za zlé to, co je dobré a svaté, svou vlastní nevírou stáhnete na své hlavy následky svých vlastních hříchů."
Požehnání tomu, kdo věří. Ať vstoupí do Mé Radosti!
Nepřeji si, aby kdokoli vykročil na stezku klamu a myslel si, že hněv Mého Otce se zmenšil. Jeho Milosrdenství je veliké, ale stejně velká je i Jeho přísnost. Ach, pokolení, jak můžeš uniknout zatracení? Co jste zasévali po všechna ta léta, to sklidíte...
Proto, Vassulo, tvůj běh ještě nekončí. Veleb Mé Jméno ve shromážděních.
4
Dal jsem ti duchovní dar, abys byla schopna obracet srdce otců k dětem a srdce dětí k otcům. Mnozí budou mít užitek z tvého daru a z tvé práce.
Ti, kdo budou naslouchat, přijmou ve svých srdcích posvěcující milosti a těmito milostmi bude vyhojeno mnoho rzi jejich hříchů, protože to budou ti, kdo uvítali Mého Svatého Ducha Milosti.
Toto jsou časy, v nichž Písmo
5
mluví o Mém Dni a o sžírajícím ohni, kdy nebe vzplane a běda nekajícímu srdci!
Jak ještě víc jsem tě mohl varovat, pokolení?
Můj božský příchod je přede dveřmi a blíží se Oheň Očišťování, v jehož žáru se vaše duše budou tavit jako vosk.
Nabídl jsem ti, pokolení, a stále ještě ti laskavě nabízím Své důvěrné a božské přátelství, ale vy jste je dosud nepřijali a mnozí z vás nepochopili, co vám Ženich nabízí.
Dcero, pamatuj si, že jsem tě obklopil Svou zvláštní péčí. Neslyšela jsi svědectví těch,
6
jimž jsem dal milost, aby na tobě viděli Mou Tvář a byli povzbuzeni Mým zjevením? Tak nepodceňuj Mou božskou Moc.
Budu se dál na tobě ukazovat, ozdobím tě Svou Tváří, protože to těší Mého Otce.
Měj stále před očima svou křehkost, svou ubohost, svou nedokonalost, své tolikeré pochybnosti, pak Mi vždy vlídně dopřej žádat od tebe čas a ochotu pokřesťanštit tuto vaši odkřesťanštěnou společnost, přimlouvajíc se též s láskou za Jednotu Mé Církve.
Ať tvým jediným zájmem jsou Mé Zájmy. Pros o obrácení hříšníků; tyto modlitby jsou pro Mne jako libá vůně kadidla. Tento tvůj vzdech
7
zavoněl v Mém Srdci a bylo Mi radostí jej přijmout...
Miluj Mě a čiň zadostiučinění za ty, kteří Mě denně znovu křižují...
Raduj se z Mé Přítomnosti. Já jsem s tebou.
Já, Ježíš, ti žehnám. ic.
1
ne tolik, jak se čekalo
2
zároveň jsem uslyšela: nesmířená a bez pokoje
3
duše: pokolení, které odpadlo
4
Pán míní v modlitebních setkáních
5
2 Petr 3,1-18
6
mnoho lidí z různých národů dosvědčilo, že se Kristova Svatá Tvář objevila na mém obličeji
7
Náhle jsem vzdychla, protože znám své poslání dané mi Nejvyšším: Snažně prosit, podávat zadostiučinění a jezdit sem a tam po světě a evangelizovat, bez odpočinku, tak aby se můj život stal nepřestávající modlitbou a obětí
|