Miluji tě. Dokonce i v takové ubohosti mohu dosáhnout, že Má radost a Mé Slovo v tobě může přebývat skrze Mou transcendenci. Nemluvím jen pro tebe a pro tuto generaci, dávám to všechno zapsat i pro příští generaci, aby ti, kdo se narodí, mohli velebit Mne, vašeho Boha. Hleď, jak se teď skláním dolů z výšin Své Svatyně...

Ach, Vassulo, Nebesa se nikdy neskláněla tak blízko k zemi, jak se sklánějí teď. Před časem jsem ze země slyšel vzdech či dva, ale nyní už skoro nic. Proto jsem pohnut lítostí s tebou, pokolení.

Co slyším od mrtvoly chvástavým hlasem: "Hleď! Mohu žít v poušti jako pelikán. Mohu žít v ruině jako houkající sova. Mohu žít bez Boha, protože mohu jednat lépe než Bůh..."

Pak obrátím své Oči na druhou stranu na Svou Vlastní Rodinu a vidím zpupné pohledy, pyšná srdce, nedůvěru, pomluvy, kardinála proti kardinálovi, biskupa proti biskupovi...

Opovažuješ se vyzývat Mou Moudrost? Provokuješ Mou Všemohoucnost?

Vassulo, řeknu ti něco během několika okamžiků, něco, co ještě nevíš, ale nechej mě říci ti to:

Udělám za tvých dnů něco, ¹ čemu bys nevěřila, kdyby ti to někdo řekl.. Tedy toto bys měla vědět: V této Rodině, o které jsem s tebou mluvil, jsem uchoval maličký zbytek pro Sebe, vyvolený milostí, bez zřetele k jejich dobrým skutkům. Ti jsou šeptající ozvěnou Mého Hlasu. Myslíš, že neslyším tyto šeptané výkřiky?

(Podívala jsem se na Ježíše z boku a řekla:)

Nenastavila jsem na okamžik proti Tobě svou tvář jako křemen?

Já jsem tě zplodil, otevřel jsem oko tvého rozumu, abys Mi rozuměla, viděla Mne a viděla všechny neviditelné věci. Otevřel jsem ti ucho kapkami myrhy, abys naslouchala jako učedník, a vybavil jsem tě řečí. Postavil jsem tvé nohy na cestu, po níž jsem chtěl, abys kráčela, doprovázená knížetem z nejvyššího řádu Archandělů. Nabídl jsem ti nápoj ze Své Číše, bude tedy Má Ruka s tebou jednat tvrdě? Ty jsi Mi věnovala svůj život jako smír za vzpouru a rozdělení Mé Církve. Dojala Mě tvá horlivost a tvůj zájem o Mou Rodinu. Jsem rád, že jsem tě místo toho neslyšel říkat:

"Opusť toto místo, neboť Tvé Oči jsou příliš čisté, aby se dívaly na to, co vidíš, nechej je jejich osudu a nedotýkej se tam ničeho nečistého..."

– Byl jsem prostě v úžasu nad tvou odvahou, ale dal jsem z tebe vyšlehnout ohni. Otevřel jsem tvá ústa...

Milovaná, kdysi jsem ti řekl, že Mě hluboce dojímá každá ušlechtilá snaha Mých tvorů o obnovu Mého vratkého Domu. Neustanovil jsem tě, Má Vassulo, jen Svým hlasatelem, ale i Svou strážkyní nad Domem Západu.

Když slyšíš slovo z Mých Úst, které ti dávám, jsi Mi zavázána slibem věrnosti, povinna předávat Mé varovné slovo těm, k nimž tě posílám. Kdybys odmítla předávat jim Mé slovo, volal bych tě k odpovědnosti.

Když však jim předáváš Mé slovo a oni nelitují, zemřou pro svůj hřích, ale ty vyjdeš nedotčená, nebudeš za to volána k odpovědnosti ani nezemřeš.

Ustanovil jsem tě jako zprostředkovatelku nejen Domu Východu, ale i Domu Západu. Když slyšíš, jak planu hněvem pro jejich neústupnost, která je drží oddělené, a tedy ve hříchu, máš se za ně přimlouvat, jak to děláš.

Má Královská Moc bude pak s Mou Rodinou zacházet jemně. Ale co se týká pyšných, kteří se nebudou kát, ty vytrhnu i s kořeny a na jejich místo zasadím ponížené. Je o Mně známo, že svrhuji pyšné. Pýcha se nezrodila ze Mne, ale z ďábla...

Proto buď bohatá v chudobě a zavlažuj tuto vyprahlou zemi Mými proroctvími, která ti dávám. Ten, kdo zavlažuje, bude zavlažen Samotným Králem. Sám Král ti pak vzdá hold a obrátí se na tebe ve verších a s písní. Naplní tvá ústa medem a budeš pro Něho mluvit k národům.

Budu k tobě milostivý, dám ti víc ze Svého přátelství. Buď šťastná, dcero. Tvůj Král ti prokázal přízeň a oblékl tě do brokátu, navoněl tě ve Své Přítomnosti, zatímco myrha vane z Jeho oděvu. Pustil tě do Svého paláce a zjednal ti přístup do Své svatební komnaty.

Říkám ti, dcero: Ve Svém Domě s tebou budu dál postupovat krok za krokem. Já a ty společně, doprovázeni všemi druhy nebeských knížat nejvyššího řádu vstoupíme do Mé Svatyně, zatímco Má Přítomnost nad ně vzejde jako úsvit. Tak si nehraj se srpem, drž ho pevně a obratně a sklízej, Vassiliki, sklízej! Sklízej tam, kde ti prsty Mých andělů ukazují, že máš sklízet, a dostane se ti odměny ctnosti,

dej svému Králi tolik, kolik On dal tobě...

Vím... ale dej Mi tolik, kolik ti tvé možnosti dovolí. Odevzdej Mi všechno, co přichází ode Mne a je dobré, a obětuj Mi to.

(Pochopila jsem, že náš Pán nejen žádá, abych nabídla své služby jedině Jemu, ale byla též k dispozici ostatním, a abych vyšla ze své cesty sloužit lidstvu a pomáhat mu, nakolik mohu. Sloužit 'bližnímu', pěstovat ctnosti a nenechávat si nic pro sebe.)

Ano, dávej! Dávej těm, kdo od tebe očekávají, a vydávej svědectví Mého Dobrého díla a budu s tebou. A jak ti Můj Otec nedávno řekl, říkám ti totéž: "I kdyby se nad tebou zavřely rokle a černé mraky tě přikryly a zasypaly tě hroudy hlíny, ujišťuji tě, budu s tebou a projdeš tím nedotčená." Pamatuj: mezi Mnou a tebou není žádná hranice. Já jsem vždycky s tebou, Má milovaná ic.