(Poznala jsem Ježíše před dveřmi svého pokoje. Dal mi na srozuměnou, že je to Jeho vůle, abych psala.)

Byl jsem vedle dveří. Pojď, budeš se Mnou pracovat.

(Někdy mi Ježíš potvrdí, že jsem Ho správně poznala.)

Řeknu ti předem, co přijde, aby ti, kdo se označují za moudré, už teď věřili v Má Díla a následovali Mne 

Má dcero, uzdravím mnohé z nich. Láska se k vám vrátí jako Láska, aby splnila Mé Slovo 

Vassulo, všichni to musí vědět, že v brzké době dám vám všem znamení přicházející shůry. Pochopíte, že pochází ode Mne. Osvítím vás. Miluji vás všechny 

Ó, jak vás všechny miluji! Miluji vás mnohem víc, než můžete pochopit  Jsem váš Stvořitel. Neřekl jsem, že jsem vtiskl váš obraz do Své Dlaně? Jak bych vás mohl kdy opustit?

Vzpominám si na vizi, kterou jsi mi dal. Byla o trestu, jehož jsem se bála.

Ukáži ti ji ještě jednou, ať si ji vtiskneš do paměti.¹

Ještě jednou? Pane, pomoz nám, ať tomu unikneme! Vím, že nemáš zálibu v tom, abys nás trestal. Řekni mi, co máme dělat?

To je pravda, Vassulo, trestání Mi nepůsobí radost. Přeji si, aby se Mé tvorstvo vrátilo k lásce. Je nutné konat velké pokání. Čiňte pokání, vy, kteří je můžete konat za druhé. Mé tvorstvo se musí změnit, Má dcero. Mé tvorstvo se musí učit věřit v Má Duchovní Díla. Mé tvorstvo Mě bude muset přijmout jako Všemohoucího. Moji kněží musí pochopit, jak velice se mýlí, když popírají Má dnešní Díla.

Ale jsou přece mnozí, kdo je přijímají.

Jsou i takoví, kteří je nepřijímají, a na ty se obracím. Mluvím také k těm, kdo rozdvojili Mé Tělo. Věř Mi, Má dcero, kalich Mé Spravedlnosti je plný až po okraj, protože roztrhli Mé Tělo. Už je nebudu šetřit

Vassulo, dovol, abych tě ještě nějaký čas vedl. Brzy budu sklízet Svou žeň. Pojď, milovaná

Pane, staň se Tvá Vůle.