11. února 1987
|
Vassulo Já jsem to, Ježíš Kristus. Má dcero, tvá utrpení budou Mými a Má Utrpení tvými. Budeš se se Mnou dělit o všechno, i o utrpení. Budu vedle tebe, abych tě těšil, když Mě potřebuješ. I Já chci být těšen, když trpím. Ježíši, Ty doopravdy nepotřebuješ nikoho a tím méně mne! Jistě, nepotřebuji nikoho. Stačím si. Ale což se o všechno, co mám, nedělím, s tebou? Jsem tvůj Vykupitel, ten, kdo tě spasí, tvůj Otec, tvůj Ženich. Jsem tvůj Bůh, který tě nikdy neopustí. (Cítím Jeho blízkost. Pohladil mě po hlavě. Řekla jsem Mu, že má duše po Něm sténá. Potěšil mě a řekl mi, že mě přijde osvobodit, jakmile vykoná Svá díla. Na večer jsem měla pozvané hosty. Měla jsem v rukou šest sklenic, že je zanesu do prvního patra. Podívala jsem se vzhůru a najednou jsem na schodišti uviděla velký temný kříž s Ježíšem Ukřižovaným. Sténal ve smrtelné úzkosti. Byl rozbitý a celý zkrvavený. Mám jít kolem? Nevěděla jsem, co mám dělat. Tu jsem uslyšela, jak Ježíš volá: "Ó pomoz Mi, Vassulo, přijď ke Mně!" Postavila jsem sklenice na stůl a uchopila sešit. Ježíš psal: "Můj smrtelný zápas je nezměrný, Mých bolestí je mnoho, nechceš Mi pomoci? Zemřel jsem za tebe. Jsem přibitý na Kříž a nemohu přijít k tobě, proto přijď ke Mně, chci tě mít u Sebe blíž. Ó Vassulo, jak velice vás všechny miluji! Uzdravuj Mé děti, volej je, veď je k tomu, aby Mě milovaly. Buď požehnána, buď vedle Mne. Miluji tě." Byla jsem otřesena tím vším, co se odehrálo během několika vteřin, a zpozorovala jsem, že jsem pokryta potem.)
Vassulo, Já, Ježíš, trpím a ty jsi velmi dobře poznala Můj Kříž a Mne na Kříži.
Už jsem se rozhodla, že budu pro Tebe pracovat. Můžeš tedy se mnou dělat, co chceš, Pane.
Ano, odevzdej se. Miluji tě. Líbí se Mi, když slyším, že se dáváš. Neodmítej Mne, neboť Má Láska k tobě je bez hranic.
(Vzala jsem svůj sešit ... Ježíš mi sdělil tajemství. Pak mi řekl: "Později ti odhalím ještě mnoho skrytých tajemství".) Každý uplynulý den tě přivádí blíž ke Mně. Co to znamená? To znamená, že brzo budu s tebou. (Smrt mě vůbec neleká!)
|