6. srpna 1991
(Rhodos)
|
Počkej, můj Pane, až se obrátí všechny Tvé děti, než přijde Tvůj Den! Už brzy mezi nás sestoupí Tvůj Trůn, ale jsme všichni připraveni? Dovol Své Řece, jejíž vody osvěžují vyprahlá města, aby do nás proudila. Pronikni nás, ovládni nás, a jakmile budeš v nás, Tvá města nikdy nepadnou! Posvěť Svůj příbytek. Zbožšti nás. Pomazaný ti žehná a nabádá tě k modlitbě. Nezoufej.1 Dávám vám dost času k nápravě, ale pochopí tvá generace? Budou ochotni změnit svůj život? Musíš uvážit, Mé dítě, že každý den jsem urážen. Jak dlouho ještě musí být urážen váš Pomazaný? Máš něco, co bys Mi řekla, dcero? Nic od tebe neslyším.
abychom se vrátili zase k Tobě, přesně jako já. Nic jsem o Tobě nevěděla a jak velice jsem Tě urážela, můj Pane, než jsi ke mně přišel Svou milostí.
Modli se tedy dál za své bratry. Řekl jsem: Sodoma na tom nebude tak zle, jako tato generace. Vzpomínáš na Ninive? Stáli na samém okraji propasti, ale naslouchali Jonášovi, Mému mluvčímu, a od nejvyšších až po nejposlednější ... všichni se postili, káli se a přísahali, že změní svůj život a budou žít svatě. "Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti ..."2
Hledejte Pravdu. Dcero, šťastný člověk, který se bude řídit Mou radou. Dovol Mi říci ti ještě toto:
1 cítila jsem, že mé modlitby nebudou stačit, ani modlitby ostatních, kteří se modlí, protože je nás tak málo 2  Jer 6,16
|
Já, Pomazaný, vás všechny zaplavím Svým Ohněm a strávím vás, abych vaší duši dal nový život. Mám už teď málo času. Tyto Doby Slitování a Milosti už skoro skončily. Netajím Své Plány, ani neskrývám Svou Tvář, odhaluji vám Svou Tvář jako nikdy předtím.