|
Hospodine, miluji Tě. Zbožňuji Tě.
Hospodine, má nebeská Lásko,
vím, že jsi se mnou.
Hospodine, můj Otče a Abba,
řekni Svému tolik-Milovanému Synu,
že mé srdce žije jen pro Něho.
Řekni Mu, že je Vzduch, který dýchám,
že je můj Život.
Řekni Mu, že můj hlas se kvůli Němu
bude rozléhat co nejdále, aby hlásal
Jeho Touhu a Jeho Horoucí Lásku k nám.
Řekni Mu, Otče,
že nikdo a nic nikdy
nenaruší tuto lásku,
kterou k Němu mám.
Řekni Mu, že je můj Úsměv, má Radost a má Naděje.
Řekni mému Vykupiteli, jak po Něm toužím
a jak schnu láskou k Němu dnem i nocí.
Dcero, milovaná Mé Duše, což jsi to nevěděla? Nevěděla jsi, jak Můj Duch rád spočine na tom, co je Nicotné? Neslyšela jsi, jak Mě těší odhalit Svou Tvář dětem? Nečetla jsi: "Byl jsem nalezen těmi, kdo Mě nehledali a dal jsem se poznat těm, kdo se na Mne neptali"?1
- tvou Radostí je tvůj Stvořitel,
- tvou Láskou je tvůj Pomazaný,
- tvou Pochodní je Můj Svatý Duch.
Využij, Mé dítě, všech darů, které jsem ti dal, a obnov Můj Dům.
Jednou jsem šel kolem řeky a viděl jsem plovoucí dřevo,2
které proud světa unášel pryč. Naklonil jsem se a vytáhl je z řeky, přinesl jsem si je Domů a zasadil do Své Rozkošné Zahrady. Ze suchého kusu dřeva jsem udělal Strom. Řekl jsem: "Rosť! Rosť a zapusť kořeny v Mé Zahradě, v Mém Vlastnictví, a svými květy vydávej vůni, která utiší Mou Spravedlnost." Řekl jsem: "Úrodu ovoce přineseš každý měsíc a tvé listí bude lékem pro mnohé." Občas Mě těší tě prořezávat. S rozkoší pozoruji, jak vykvétají květy a tvého ovoce stále přibývá 
Jedině Voda3
z Mé Svatyně4
ti může dát růst a Život.
Já, Jahve, dohlédnu, abys prospívala. Rád tu a tam na Svých cestách vytahuji kousky připlaveného dříví.5
Mohu oživit všechno, co cestou seberu.
1
 Řím 10,20
2
Bůh míní mě
3
to je Svatý Duch
4
to je Srdce Pána
5
to je narážka na jinou privilegovanou duši, se kterou se mi dovolil setkat
|
