Maranatha! Přijď!

Dávám ti Svůj Pokoj

Jsem blízko, hned u tvých dveří, Má milovaná! Vezmi si Mé podobenství o fíkovníku: když se jeho větve stanou pružnými a vyrazí listí, víš, že léto je blízko. Tak je to i s vámi, když vidíte všechny tyto věci, vězte, že jsem blízko, že jsem přede dveřmi. Pokud jde o den a hodinu, to nezná nikdo - ani andělé v nebi, ani Syn, nikdo, jedině Otec. ¹

Tvorstvo! Jak jsem toužil shromáždit vás všechny, tak jako kvočna schovává kuřátka pod svá křídla, a tolik z vás stále odmítá! Nebudete moci říkat, že jsem nevyužil všech možností, abych vás shromáždil ve Svém Svatém Srdci, abych vám řekl, že nenajdete větší lásku, než je Má, ale vy dál bloudíte ve své vlastní pustině. Už brzy na vás přijdu; teď k vám posílám jednoho posla za druhým, aby křičeli tu novinu - buďte bdělí!

Pane, jsem šťastná a plná radosti, maranatha!

Neboj se. S něhou se starám o každý tvůj dech! V této postní době ti říkám: modli se, Má holubice, modli se a prorokuj a nevšímej si, když tě tvoji obžalovatelé špatně vykládají a posuzují. Miluj a buď trpělivá. Pověz Mi, Mé dítě, je možné slovo nebo větu z Písma vytáhnout z kontextu a samostatně rozebírat?

Ne, Pane, protože by se mohlo zdát, že to odporuje jinému slovu či větě, které jsi řekl.

Pak to není možné dělat ani s těmito Poselstvími. Řekl jsem, že Já Sám jsem jediný Zákonodárce a Soudce. ² Vassulo, ať tvé oči a srdce hledají jen věci, které jsou neviditelné - věčná sláva patří k věcem neviditelným. Jak Mě těší chudoba a slabost! Vězte, že učení, která vám dávám, jsou pro vaši spásu a pro vaši svobodu, protože tam, kde je Můj Duch, tam je svoboda Já, Pán, jsem Duch. ³

Piš: ⁴

"Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní. Jak je psáno: První člověk, Adam, se stal duší živou - poslední Adam je však duchem oživujícím. Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní. První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe. Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích. A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského. Tělo a krev nemůže zdědit království Boží a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném.

Hle, odhalím vám tajemství: ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil. Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten? Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze Zákona. Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!" ⁵

Ano, osvobodil jsem vás od hříchu a od smrti

Pojď, zůstaň Mi věrná, dokud neskončí tvůj závod; Já, tvůj Stvořitel, jej dokončím s tebou. Se Mnou se nemáš čeho bát; se Mnou bude tvůj stůl plný

Nikdy tě neopustím.