Úvodní slovo editora:

Nedávno nám Vassula předala poselství Panny Marie. Vassula a otec John Abberton učinili několik poznámek k poselství, které čtenářům pomohou při meditaci nad nedávným poselstvím. Vassula nám připomíná, že podobné věci jsme již četli v poselstvích Opravdového Života v Bohu. Také nám připomíná, že nevíme, kdy se daná proroctví vyplní, může to trvat deset i více let. Otec Abberton v jeho následujícím článku nás nabádá, abychom jednali nyní, ve snaze žít poselství. Brát proroctví vážně znamená, že bychom na to měli odpovědět a to tak, že budeme žít Opravdový Život v Bohu a již déle nečekat.

Podle otce Abbertona:

Především je důležité říci, že jedinou novou věcí v tomto poselství je to, že jsme s přiblížili událostem, které byly předpovězeny již dříve. Poselství Opravdového Života v Bohu obsahuje apokalyptické prvky a některé pasáže jsou dramatické. Jako příklad uvádí poselství z 28. 4. 1995, kde Ježíš očividně hovoří o tom, co je v Bibli nazváno Dnem Páně.

"Objevím se na bílém koni jako bojovník za spravedlnost a odsoudím spolu se všemi svatými, apoštoly a proroky draka, bestii a tři falešné duchy a svým mečem zasáhnu každého z nich."

Hovoří také o následovnících bestie, z nichž někteří, jak se zdá, infiltrovali do církve. Říká:

"Vytrhnu každého z nich a spálím je v ohni a můj Dech zachvátí jejich zbytek jako oheň..."

Co je míněno tím ohněm? Náš Pán hovoří o Jeho Dechu jako o "ohni". V tomto poselství slovo Dech začíná velkým písmenem "D" a tak by to mělo být, protože Svatý Duch je tím Dechem Božím. Duch Svatý je ten "Oheň", který přichází z nebe.

Vassula nám radí, že když čteme pasáže jako je tato, měli bychom hledat duchovní význam. Neměli bychom to vždy chápat jako něco konkrétního, konkrétní geografické události, ale jako duchovní změny, které nové seslání Ducha Svatého přinese každému z nás a jak jasné odhalení Pravdy ("Meč") bude v nás působit jako soud, zejména u těch, kteří odmítli Evangelium. Toto všechno je předpovězeno v Bibli, a to jak ve Starém tak v Novém Zákoně.

Samozřejmě, tak jak jsme četli v poselství Panny Marie, musíme připustit, že nadcházející trest (jestliže o tom hovoříme) bude zahrnovat aktuální, konkrétní události. Jazyk nepopiratelně poukazuje na geografické a historické události:

"Země vychrlí řeky ohně".

Podobné obrazy je možné nalézt v poselstvích předaných Otci Gobbimu z Mariánského Kněžského Hnutí (MKH je zmíněno na začátku poselství Opravdového Života v Bohu). Konkrétně v jednom poselství z 15. 9. 1993 se hovoří o nadcházejícím ohni a říká, že velká část lidstva bude zničena. Ve stejném poselství, i když ne doslovně, jsou zmíněna zjevení a poselství v Akitě. Podobné obrazy můžeme nalézt v části poselství z Garabandalu, (které je také zmíněno v poselství Opravdového Života v Bohu a knihách MKH). Je toho více, co bychom k tomuto mohli říci, ale my především potřebujeme vědět, jak na to odpovědět.

Zůstaňme u duchovního významu, neboť to je nejdůležitější interpretace takovýchto poselství.

Začněme tím, že poselství je výzva. Jsme postaveni před zrcadlo a žádáni podívat se na sebe. Jsme skutečně učedníky Krista? Přijímáme skutečně poselství Opravdového Života v Bohu? Žijeme v nebezpečné době. Naši nepřátelé nejsou vždy viditelní, ale jsou skuteční. Bereme tuto bitvu vážně? První křesťané trpěli a mnoho jich šlo raději na smrt než by zapřeli Krista. Přinášeli mnoho obětí, někdy i tu nejvyšší. Žijeme pohodlný život? Jaké oběti přinášíme? Když se vrátíme k poselstvím z Fatimy (rok 1917) uvidíme, že naše Paní nás žádá, abychom žili dobrý život, což znamená, obětovat všechny strasti, kterým musíme v životě čelit. Jinými slovy, v první řadě jsou to oběti ve smyslu, že se snažíme žít křesťanský život dle našeho poslání, stavu (ženatý nebo svobodný) a místa, kde žijeme. V mnoha případech je toto již dostačující. Myslete jen na křesťany v Pákistánu.

Pro mnohé v bohatém Západě je jich třeba více, ale "více" ne vždy znamená něco "velkého". Neměli bychom nikdy dopustit, aby den minul bez toho, abychom alespoň nějakou oběť nepřinesli. Můžeme nabídnout řadu malých obětí. Nesmíme se pokoušet dělat víc než od nás Bůh žádá nebo se domnívat, že je od nás požadováno činit oběti až za hranice našich možností. Musíme se vyhnout duchovní pýše. Také nám není dovoleno poškozovat své zdraví. Není třeba uvádět nějaký seznam obětí, které můžeme dobrovolně nabídnout. Nikomu z nás nedá moc práce se rozhodnout, co můžeme udělat. Nicméně hlavním smyslem je přijmout způsob obětí, které korespondují s naším závazkem žít Opravdový Život v Bohu. Ať je to častější a kvalitnější modlitba, služba chudým, svědectví nebo přijetí utrpení ve spojení s Kristem. Pokorné přijetí pronásledování je také částí tohoto úkolu.

Současně nikdo po nás nežádá, abychom byli stále zachmuření. Sv. Tereza z Avily se modlila: "Bože, zbav nás smutných svatých". Nejsme žádáni, abychom se vzdali všech příjemných činností. V těchto časech často potřebujeme odpočinek a trocha zábavy není špatná. Ale musíme si být jisti, že všechno činíme spolu s Bohem. Pokud jsme pozváni někam jít nebo něco dělat, o čemž nejsme přesvědčeni, že můžeme dělat v Boží přítomnosti, to pak musíme odmítnout. To je konkrétní příklad oběti, kterou musíme učinit, pokud chceme zůstat věrni našemu přesvědčení. Bůh po nás nežádá, abychom byli smutní ani abychom žili jako poustevníci. Pokud jsi poustevník, pak tak musíš také žít, ale ani oni nemají být smutní. Všechny naše činnosti děláme v Jeho přítomnosti, vědomě či nevědomě. Jako čtenáři Opravdového Života v Bohu jsme žádáni, abychom žili "MY, NÁS". Výsledkem toho je, že nehřešíme a nabízíme všechno co děláme, myslíme nebo mluvíme ve spojení se Dvěma Srdci. Ježíš je s námi, ať jsme v kostele či v kině. Protože On kráčí s námi, měli bychom si tedy být vědomi, co On chce a na základě toho se rozhodovat, co bychom vidět měli a co ne, co bychom dělat měli a co nikoliv. Měli bychom se vyvarovat marných činností a mrhání drahocenného času. To však neznamená úzkostlivě se vyhýbat odpočinku, ale najít harmonii v našem každodenním životě.

A nakonec se dostáváme k jedné z největších výzev, která byla v poselství od Naší Paní předána. Žádá Vassulu (tím také nás), abychom byli více usebraní, když se modlíme. A zase se dostáváme k potřebě oběti. Jedním z největších tajemství duchovního života je soustředěnost. Můžeme to popsat tímto způsobem: všechno co děláme, může být přetvořeno v modlitbu. Nemusíme se na to urputně soustředit nebo se tím stresovat, stačí říci: "Bože, nabízím Ti toto atd." a pak se co nejlépe soustředit na to, co právě děláme. V případě benediktinského mnicha je jeho práce v zahradě nebo práce ve výrobně svíček (nebo cokoliv jiného) je důležitá a může být nabídnuta Bohu. Aby to byla dobrá oběť - dobrá modlitba- musí se soustředit na to, co dělá. Dobrá modlitba nás může naučit, jak se koncentrovat a uvědomovat si Boží přítomnost v průběhu dne. Modlitbu, při které nejsme dostatečně koncentrováni a kdy přemýšlíme např. o tom, co budeme dělat poté, je třeba změnit. Nemůžeme se zcela vyhnout rozptýlení, ale můžeme se usebrat a znovu se začít koncentrovat. Toto úsilí se počítá, stejně jako úmysl našich srdcí.

Slovo "Oběť" může působit trochu problémy. Co to znamená? Jedna definice je "vrhnout do ohně - spálit". Tento význam je pro nás dobrý, protože některé části nás samých a věci týkající se nás, by v nás měly zemřít. Toto zkažené, sobecké já, musí být uzdraveno a jediným receptem je "umřít sobě". To znamená říci "Ne!" této části nás samých. Znamená to disciplínu, a t.j. oběť. Půst tvoří část tohoto ozdravného procesu. Další význam slova oběť má co do činění se slovem "nabídnutí". Co dávám Bohu? Jestliže dovolím, aby mě oheň Ducha Svatého očišťoval, pak to, co je ve mně už duchovně mrtvé, může být konečně zničeno a odstraněno. Co pak mohu nabídnout Bohu jsem já sám, očištěný ohněm. Láska Boží může ve mně hořet a ničit hřích a nedokonalosti. Není to práce na den nebo rok, ale je důležité mít tento úmysl. Nakonec, vždyť je to Boží dílo a já na tom spolupracuji. Jsem také očišťován skrze oběť poslušnosti. Poslušnost je skutečnou obětí, popřením pýchy a aktem pokory (dokonce v některých případech i ponížení). "Kdo se ponižuje, bude povýšen."

Jak jsem řekl na začátku, není zde nic nového. Nejsme srozuměni s pozváním zničit vše, co jsme my a tak obdržet vše, čím je Kristus? V podstatě čteme to samé volání ke svatosti, které už máme v poselství. Žijme poselství a budeme ve spojení s Bohem. Co více potřebujeme vědět?