|
/22. - 24.září 2000/ Ačkoli Vassula v úvodu své prezentace konané 23. září řekla, že je to zatím její druhá návštěva Skotska, ve skutečnosti je již její třetí návštěvou. Poprvé nás navštívila v r. 1991 a podruhé v r. 1994. Plánovaná návštěva Skotska, spolu s jinými zeměmi Spojeného království, která se měla uskutečnit v r. 1997, byla zrušena, když Vassula cítila, že „Skotsko nebylo připraveno".  Vassula na neformální schůzce s duchovními před oficiálním setkáním. Když jsme pochopili, co tím Vassula míní, uvědomili jsme si, že to bylo proto, že do té doby nebyla v celém Skotsku utvořena žádná modlitební skupina Opravdového Života v Bohu, a také jsme si uvědomili, že tento úkol spočívá na nás. V r. 1998 jsme vytvořili potřebné podmínky pro tuto akci a požádali Vassulu o její návštěvu. Byli jsme neobyčejně šťastní, když jsme začátkem roku 1999 obdrželi potvrzení její návštěvy a zároveň jsme pociťovali i jisté obavy, uvědomujíce si úkoly, které nás ještě v souvislosti s její návštěvou čekají. Bylo nejen velmi obtížné založit ve Skotsku modlitební skupinu, ale také nalézt pro setkání vhodné místo. Tato země byla vážně ovlivněna obsahem notifikace z r. 1995, a tak se mnoho oddaných katolíků začalo chovat vůči poselstvím Opravdového Života v Bohu chladně, v obavách o vlastní ‘bezpečí’. Ježíš, který všechno ví, si vzal tento problém na starost a naše malá organizační komise společně rozhodla o místě konání akce. Komisi tvořili převážně lidé ze dvou největších modlitebních skupin, pocházejících ze dvou různých měst, a proto tedy byly dva návrhy na místo konání - Glasgow a Edinburgh. Obě místa byla pro nás zajímavá, a tak jsme se předběžně dohodli s oběma nekatolickými diecézemi, dokud se nerozhodneme pro jedno z těchto míst. Vassula navštívila Glasgow již dříve, ale nikdy hlavní město Edinburgh, a ačkoli lidé z Edinburghu požadovali aby k nim byla pozvána, my jako komise jsme učinili rozhodnutí podle vzoru apoštolů ve Sk 1, 26, losováním... Jako místo konání byl vylosován hlavní sál metodistické církve v Edinburghu. To mělo zvláštní význam v tom, co se událo o dva měsíce později, a bylo potvrzením toho, že Ježíš skutečně držel nad touto situací Svou pomocnou ruku. Další věcí kterou jsme museli učinit, bylo informovat Edinburghského arcibiskupa Keith Patricka O'Briena. Učinili jsme tak 15. května a pozvali jej spolu s ostatními církevními představiteli Skotska na setkání s Vassulou. Naneštěstí, ale očekávaně arcibiskup naše pozvání nepřijal, protože měl pocit, že jeho účast na setkání by znamenala gesto ‘všeobecného souhlasu katolické církve s poselstvími’. Pozitivní stránkou věci bylo, že nám nicméně popřál všechno nejlepší s odvoláním se na své velké pracovní zaneprázdnění. Věděli jsme, že je nutné o Vassulině návštěvě informovat také biskupy a pozvat je na setkání duchovních vůdců. Ve Skotsku máme šest katolických biskupů a každému z nich byl zaslán vysvětlující dopis spolu se dvěma posledními čísly časopisu TLIG z vydavatelství Unity Publishing, reklamním plakátem a exemplářem malé červené knížky "A Divine Bridal Call". Pouze tři z oslovených biskupů si dali tu práci a zaslali nám písemné odmítnutí našeho pozvání, stejně tak jako všichni duchovní vůdcové ostatních církví, včetně jejich předsedy, kteří nám zaslali písemnou omluvu. Archimadrita řecké pravoslavné církve v Edinburghu smutně prohlásil, že není schopen se setkání zúčastnit, pošle však místo sebe jiného představitele pravoslavné církve. Všechny ostatní církve, které byly o setkání také informovány a pozvány, se rozhodly na toto pozvání ani neodpovědět.  Vassula poskytla před setkáním místnímu rádiu interview K dispozici jsme pro tuto příležitost měli přibližně 800 tištěných plakátů a stejné množství letáků. Tyto propagační materiály byly převážně použity pro potřeby katolické církve, v jejích čtyřech hlavních skotských centrech: ve městech Glasgow, Edinburgh, Aberdeen a Dundee. Naše distribuční síť tvořená většinou lidmi z modlitebních skupin výše jmenovaných měst měla zajistit rozeslání potřebného množství propagačních materiálů na patřičná místa a zabezpečit, aby na žádné místo nebyla zásilka dodána dvakrát. Tímto způsobem jsme se snažili obeslat co nejvíce míst. Malá hudební skupina, která spolu nikdy předtím veřejně nevystupovala, zkoušela měsíc před setkáním dvakrát týdně po 4 hodinách. Nastudovány byly skladby „Doxa" a „Ježíš je mou jedinou láskou" od autorky Valia Zoppa z Rhodosu. Většina členů modlitebních sdružení se rozdělila do skupin podle arcidiecézí a každá skupina měla za úkol informovat kněze místních farností buď formou osobní návštěvy /bylo-li to možné/, nebo zaslaným dopisem a plakátem akce s žádostí o jeho umístění na informační vývěsce kostela. K propagaci jsme použili i různé neformální způsoby. Pokaždé když jsme se dověděli, že někdo cestuje do oblasti kterou jsme ještě o setkání neinformovali, požádali jsme jej aby vzal naše propagační materiály sebou. Věřím, že i díky těmto opatřením většina lidí kteří se setkání zůčastnili, pocházela ze všech částí Skotska, a nejen z velkých měst. Tisk vstupenek a jejich distribuci zajišťovala komise z města Glasgow ve značném předstihu před Vassulinou návštěvou, aby byli všichni zájemci o tuto akci včas uspokojeni. Upozornění na toto setkání bylo zveřejněno v místních Katolických novinách s třítýdením předstihem. Snažili jsme se velmi intenzívně navázat kontakt s nakladatelstvím místních novin, ale setkali jsme se s takřka naprostým nezájmem. Dva týdny před Vassuliným příjezdem do Skotska koloval mezi věřícími otřesný dopis, v němž první tajemníkem Glasgowské arcidiecéze vyjádřil své oficiální stanovisko: "..snažte se každého zájemce o účast na setkání od této účasti odradit." Lidé kteří měli naplánovanou cestu a objednaná místa v autobusech, začali svoji účast rušit, a to v takovém množství až vznikly obavy, že by Vassula mohla setkání z těchto důvodů na poslední chvíli odvolat. Hodně lidí z Edinburghské modlitební skupiny setrvalo v modlitbách. Uvědomovali jsme si, jak velkou milost nám prokázal náš Pán Skotsku, když i přes veškeré úsilí všech našich odpůrců znemožnit setkání, jsme měli situaci pevně ve svých rukou. Bylo nádherné přijímat e_maily a telefonáty od členů rodiny TLIG z celého světa (Uruguay, Amerika, Austrálie, Řecko, Bangladéš, ..) Teprve až nyní jsme si uvědomili, proč Ježíš nechal toto všechno na Edinburgh dopustit - Edinburgh patří do jiné arcidiecéze a nespadá pod pravomoc Glasgowského kancléře. Mezitím co byla kardinálovi doručena naše petice, obdržel od církevních právníků informaci, že náš dopis ohledně Vassuly je v rozporu z pěti uznávanými kanonickými zákony. Předpokládaný Vassulin příjezd byl stanoven na páteční odpoledne 22.září ve 14:50 hodin. Vybaveni videokamerou jsme spolu s Fr Joe MacSeainem nepatřícím k Glasgowské arcidiecézi a ostatními prožili na letišti dlouhé chvíle čekání. Letadlo mělo 2,5 hodiny zpoždění a když Vassula přiletěla, chyběla její zavazadla, která byla přivezena až za dalších 24 hodin. Zdálo se, že již máme všechno ve svých rukou. Naše dlouhé čekání na letišti však nebylo marné, protože nám přitom Ježíš poskytl další z Jeho obvyklých zázraků, když byla nakonec Vassulina návštěva široce publikována v pátečním večerním vydání tamnějších novin zásluhou místního novináře, kterého kontaktoval předchozí den Alan Pender z Glasgowa. Článek vzbudil takovou pozornost, že následující den po jeho vydání byl Methodist Central Hall doslova zasypán sprškou telefonických dotazů. My jsme si byli svou věcí tak jistí, že nás tisková publicita nijak nevyvedla z míry. A... vše bylo v Ježíšově aranžmá, On to všechno zařídil! Vassulu jsme museli rychle dopravit do jejího hotelu, protože měla sjednanou schůzku s redaktorem rádia 'Scotland's Lesley Lynch', jemuž poskytla interview pro pořad s názvem 'Benchmark'. Následující ráno, v sobotu 23.září, jsme v rádiu zaslechli zprávu o tom, že bylo v Anglii zaznamenáno zemětřesení o síle 4,2 °R. Zrovna jsme zařizovali nějaké naléhavé nákupy v centru města (když Vassulina zavazadla stále ještě nedorazila), a Vassula žertem prohlásila, že země v Anglii se chvěje proto, že Duch Svatý se chystá rozhýbat Skotsko silou. Bylo to velmi povznášející a v předvečer setkání nás to velmi pozitivně naladilo. Setkání s duchovními vůdci bylo naplánováno na 14:00 hodin odpoledne. Do té doby nám už nikdo další na pozvání neodpověděl, a tak se informační diskuse s Vassulou zůčastnili pouze dva katoličtí kněží: Fr Joe MacSeain působící v Glasgowě a Fr Laurence Brassill působící v Edinburghu. Při diskusi Vassula řekla, že nikde neměla při své návštěvě takové problémy, jako v této zemi. Bylo šest hodin večer a hudebníci začali srdečně zpívat. Sál ozdobený květinami vypadal nádherně a celý oltář byl připraven na slavnost Díkůvzdání, která se měla uskutečnit ráno následujícího dne. Všude zde panovala slavností a přátelská atmosféra. Lidé se zde scházeli už od pěti hodin. Každý z účastníků obdržel zpěvník, pohlednici s tváří Ježíše a informační brožuru o modlitebních skupinách a distributorech knižního vydání poselství. Venku před hlavním sálem se u dvou novinových stánků tlačili dvě skupiny zájemců o tiskoviny s tématikou TLIG a ve vzduchu bylo cítit vzrušení. Velký plakát Ježíšovy tváře shlížel dolů na shromáždění lidí, tísnících se pod jevištěm a vyplňujících dobu čekání na Vassulu svým zpěvem. O úvod se Vassule postarala Mary Pender z Glasgowa, která pohovořila o její 15-ti leté misi. Do dnešní doby byla Vassula pozvána na jednání Světové Rady Církví, setkala se s mluvčími Spojených národů, procestovala více než 57 zemí, poznala a hovořila s budhisty v Hirošimě a dokonce s nejvyšším kouzelníkem Voodoo v africkém Beninu. Rovněž informovala všechny přítomné o tom, že Vassula dostala požehnání od svého vlastního lidu, když letos přijala požehnání od patriarchátu v Jeruzalémě. Bylo již řečeno, že se uskutečnilo na celém světě již 700 setkání, a že domy pro chudé - Houses of Mary, Beth Myriams, jsou nyní zřízeny již v 19 zemích. Lidé, sedící a čekající na Vassulinu řeč, k nám přicestovali ze širokého okolí. Měli jsme zde hosty ze severního Skotska, z Hebrid, z pohraničních regionů, ze čtyř hlavních měst, ze severní a jižní Anglie. Měli jsme zde také hosty, kteří urazili velkou vzdálenost z Islandu, Holandska, Německa, Belgie, Kolumbie, Venezuely a Cameroonu! Všichni přitomní duchovní zde byli inkognito, a tak bylo velmi těžké odhadnout jejich počet, ale víme minimálně o dvou kněžích z Edinburghu, kteří tuto událost použili jako téma svého kázaní následující den při ranní mši. Jeden z nich patří k největší Katolické Církvi v Edinburghu! Byli zde i zástupci několika dalších skotských Církví, ale hlavní zastoupení zde měla Katolická Církev. Přišlo také mnoho mladých lidí, někteří z nich nikdy předtím neměli o Boha zájem a o akci se dočetli v novinách. Mnozí z nich se stali obětí alkoholu a drog. Přišlo také mnoho věrných, kteří toužili naslouchat hlasu Pánovy Ozvěny.  Vassula poskytla před setkáním místnímu rádiu interview Následovala Pánova modlitba, modlená a zpívaná v Aramejštině a desátek růžence rovněž v Aramejštině. Vassula zahájila vystoupení svým životopisem a výkladem o poselstvích. Připomenula nám naše hříchy, kterými urážíme Boha, přinášejícího nám denně požehnání do našeho života; naše zdraví, šatstvo, naše rodiny, ale i fakt, že jsme každý den nasyceni. Připomenula nám, že jsme Bohu málo vděční, a že bychom Mu měli více děkovat a více Jej oslavovat. Stalo se tak proto, že jsme si Boha 'zintelektualizovali' a tím jsme vytvořili propast mezi Ním a námi, a proto, že jsme si vytvořili Jeho falešný obraz. Vassula vysvětlila, že Bůh přišel prostředníctvím Svých poselství ROZBÍT tyto falešné obrazy a připomenout nám, že Hlas Otce je nejsladším a nejněžnějším hlasem, jaký můžeme slyšet. Připomenula nám Boží pozvání k tomu, abychom jej lépe poznali, porozuměli Mu a byli s Ním v důvěrném spojení. Citovala Ježíše, jak říká: "Přibližte se ke Mně a poznejte Mě, přesto však nikdy nezapomínejte, že Já JSEM Svatý". Dále hovořila o Danielově proroctví, o odpadlictví zmiňovaném v listu Thesalonickým 2,2; dovolávala se jednoty a smíření v našich srdcích, ne pouze v kostelích, ale i v našich rodinách. Připomenula nám, že naše rozdělení nepochází od Boha. Pro dosažení usmíření musíme svobodně a upřímně litovat a po tomto pokání se dostaví ovoce lásky a následné jednoty. Vassula hovořila skoro hodinu a půl a z jejich rtů vycházela naléhavá slova, jež nás nabádají "odumřít sami sobě a zůstat prázdní, aby nás Bůh mohl naplnit". Bylo nám připomenuto, že mezi námi chybí láska a jak Ježíš řekl Vassule: "Má žačko, stůj s Mým Křížem Jednoty a kráčej se Mnou". Ježíš nám prostřednictvím Vassuly vysvětluje, že Jeho Zákon není církví dodržován - On potřebuje lásku a pokoru. Setkání bylo zakončeno Ježíšovým požehnáním a minutou ticha pro načerpání na nás vylitých milostí. Potom celý sál spojil ruce a zazpíval řecký chvalozpěv "Doxa Doxa". Vassula rozesmálo, že jsme zpívali příliž pomalu a vyzvala nás, abychom zazpívali ještě jednou. Byl to velmi silný zážitek, když pětsetpadesát přítomných svými hlasy rozvlnilo vzduch v sále tóny chvalozpěvu. Lidé začali svými chodidly podupávat do rytmu, tak jak se zrychlovalo tempo písně. Vassula musela jeviště opustit dříve, protože byla odvolána ke svému vozu, čekajícímu venku, ale přítomní pokračovali dál zpěvem písní a také tancem v bočních prostorách sálu, až do 22:15 hodin, kdy hlavní pořadatel akci ukončil. Opravdové Ježíšovo vítězství! Následující ráno jsme podnikly cestu do jižního Newcastle, místa jejího dalšího setkání, jež chtěla předběžně navštívit. Ještě zde musí být mnoho práce vykonáno, ale Ježíš nám ukázal, že máme dobrý základ, a že se, na rozdíl od r. 1997, Skotsko zdá být připraveno. Budiž pochválen Ježíš a Maria! Carol Chamberlain Asociace Opravdového Života v Bohu, Skotsko |